Moravská gotická plastika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šternberská madona Olomouc
Světice z jižní strany Svatopetrské katedrály
Postavy apoštolů portálu kláštera Porta coeli (asi 1240)

Moravská gotická plastika (1250–1510) je souhrnný projev sochařského umění na Moravě od počátečních archaických náznaků až po vznik renesance a příchod novověku, které se v některých obdobných vyznačuje dobře rozeznatelnými znaky. Zahrnuje několik desítek děl rané, vrcholné i pozdní gotiky. Figurální, v naprosté většině případů sakrální umění dřevěných i kamenných madon, piet a ukřižování Krista. V menším množství případů jde o hromadné scény rovněž spojené s biblickou událostí (nejčastěji kladení do hrobu nebo klanění tří králů). Méně často jde o postavy jiných světců. Teprve ze samém závěru se zachovaly profánní zpodobnění obličeje chrličů z Židovské brány od Antonína Pilgrama.

První projevy u kterých lze rozpoznat gotické rysy jsou spojeny s figurální výzdobou architektury. Jmenovitě to jsou postavy apoštolů v ostění proslulého raně gotického monumentálního portálu kláštera Porta coeli v Předklášteří, tympanon v závěru portálu je považován spíše ještě za románský ale možná též s některými náznaky propukajícího nového slohu. Z období 2. poloviny 13. století se zachovalo jen nemnoho exemplářů, jako např. Madona z Klentnice. Vrcholem co do počtu i kvality a autentického a autochtonního projevu představuje právě plastika vrcholné gotiky a to zejména dřevořezba určená do interiéru.

Pozdně gotické sochařské umění na Moravě vrcholí především v díle zdejšího rodáka, kterého již známě jménem: Antonína Pilgrama a také postavami v životní velikosti z několika (v té době oblíbených) scén z Hory Olivetské (v Olomouci, Modřicích nebo Jihlavě).

Významné kolekce gotického sochařství jsou v Moravské galerii v Brně, Muzeu umění Olomouc i v Diecézním muzeu v Brně a Domě umění v Ostravě. Mnohé jsou k vidění v místech původního určení v interiérech i exteriérech kostelů a klášterů. Jen malá část je v soukromých sbírkách. Moravská plastika, zejména ve své vrcholné fázi ve 14. století je jedním důležitých uměleckých projevů Evropy a jako taková budí i mezinárodní pozornost. Vedle stálých výstav představily v minulosti Moravskou gotickou plastiku i výstavy dočasné, především Gotické umění na Moravě a ve Slezsku 1935–1936 a pozdější výstava Od gotiky k renesanci.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DANIEL, Ladislav. Výtvarné umění Moravy a Slezska 1400–1550. iHNED.cz [online]. 1999-11-05 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUTAL, Albert, Moravská dřevěná plastika první poloviny 14. stol. Brno, Matice Moravská 1939
  • KUTAL, Albert, Pieta z kostela svatého Tomáše v Brně. Brno Akord 1937
  • DROBNÁ, Zoroslava, Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku, Volné směry 32/1936
  • KUTAL, Albert, Gotické umění Moravy a Slezska na výstavě Zemského muzea v Brně. Lidové noviny 24. 11. 1935
  • MATĚJČEK, Antonín, Brněnská výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku I. Deskové malířství 14. a první čtvrtiny 15. století. Umění (Štenc) 9/1936
  • PEŠINA, Jaroslav, Brněnská výstava gotického umění na Moravě v Brně. Umění IX/1936
  • PEČÍRKA, Jaromír, Gotische Kunst in Mähren und Schlesien. Prager Presse 15 1. Dez. 1935
  • PEŠINA, Jaroslav, Brněnská výstava moravskoslezské gotiky. Plastika. Národní střed 1. 12. 1935
  • KUTAL, Albert. Moravská dřevěná plastika 1. poloviny 14. stol.. Brno: Matice Moravská, 1939. 83 s. 
  • KUTAL, Albert. Výstava gotického umění na Moravě a ve Slezsku 27.10. 1935 - 15. I. 1936. Brno: Zemské museum v Brně (Zemská galerie), 1935. 
  • SLAVÍČEK, Lubomír. Objev nové pevniny Brněnská výstava gotického umění Moravy a Slezska 1935-1936 a Albert Kutal in: Artem and Vitam. Praha: Artefactum, 2012. ISBN 978-80-86890-46-3. 
  • HLOBIL, Ivo (ed.). Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska. Brno: [s.n.], 1999. 
  • CHAMONIKOLA, Kaliopi (ed.). Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska. Brno: [s.n.], 1999. 
  • CHAMONIKOLA, Kaliopi. Olivetská hora v Modřicích u Brna - poznámky k revizi názorů. Brno: Filozofická fakulta MU, 1992. 
  • CHAMONIKOLA, Kaliopi, K autorské identitě architekta a sochaře Antona Pilgrama. In: Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Praha : Ústav dějin umění AV ČR 52, č. 5, (2004,) s. 414–426.
  • KUTAL, Albert). Gothic Art in Bohemia and Moravia. London/New York: Hamlin, 1972. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]