Mikrokomedon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jako mikrokomedony se označují první známky zánětu na kůži, které ještě nejsou viditelné okem. Jsou většinou způsobeny zvýšenou tvorbu mazu. Mazový kanálek se zúží a ucpe množstvím odumřelých kožních buněk a pokud se zde hromadí další odumřelé buňky, dochází k přeměně z mikrokomedonu na otevřený nebo uzavřený komedon.[1][2][3]

Rizikové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Tvorba mikrokomedonů a akné obecně postihuje hlavně lidi v období dospívání a přestává okolo 25. roku života. Muži jsou nejvíce postihováni v období 16–19 let, ženy v období 14–17 let. Akné často u žen přetrvává až do 40. roku života.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Mikrokomedony můžeme nalézt po celém těle, nejvíce se vyskytují na obličeji, horní části zad a hrudníku. [4][5]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Základem prevence je správná hygiena. Zvláštní pozornost by se měla věnovat obličeji, který je nejvíce náchylný k tvorbě mikrokomedonů a akné obecně. Při závažnějších stavech je dobré vyhledat pomoc na dermatologii nebo kosmetickou pomoc.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Pro léčbu prvotních mikrokomedonů se používají lokální retinoidy (tretinoin, adapalen, isotretinoin, tazaroten), které se dnes považují za základ léčby všech druhů akné.

V minulosti proběhl výzkum, který se zaměřil na léčbu tretinoiny a zúčastnilo se ho 15 dobrovolníků. Každý den, po dobu 12 týdnů, si na jednu část obličeje aplikovali krém s 0,1% obsahem tretinoinu. Po 6 týdnech se počet mikrokomedonů snížil o zhruba 50% a na konci studie se jejich počet redukoval až o 80%. [6][7][5][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dermatology Online Journal. EScholarship: University of California [online]. UC Davis, 2003 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://escholarship.org/uc/item/0t2870v9
  2. a b CETKOVSKÁ, Petra. Acne vulgaris. Interní medicina pro praxi [online]. 2003, 5(12), 616-619 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2003/12/09.pdf
  3. RULCOVÁ, Jarmila. Akné: Příčiny, projevy a terapeutické možnosti. Praha: TRITON, 2005. 27-30. ISBN 80-7254-661-9.
  4. Microcomedones. U.S. National Library of Medicine - The World's Largest Medical Library: PubMed Health [online]. [cit. 2017-03-20]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedhealth/PMHT0025364/
  5. a b WILHELM, Klaus-Peter, Peter ELSNER, Enzo BERARDESCA a Howard I. MAIBACH. Bioengineering of the Skin: Skin Imaging & Analysis. CRC Press, 2006. 72-75. ISBN 978-0-8493-3817-5.
  6. NEVORALOVÁ, Zuzana. Udržovací léčba akné. Dermatologie pro praxi. 2016, 10(1), 10-15. ISSN 1802-2960.
  7. HURTOVÁ, Katarína. Lokální léčba akné. Čelákovice, 2011. 20-28. Absolventská práce. Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Vedoucí práce MUDr. Dagmar Hurtová.
  8. LAVKER, R. M., J. J. LAYDEN a E. G. THORNE. An ultrastructural study on the effects of topical tretinoin on micromedones. Clinical Therapeutics. 1992, 14(6), 773-780

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.