Mars Odyssey
| Mars Odyssey | |
|---|---|
 |
|
| Jiné názvy | 2001 Mars Odyssey |
| COSPAR | 2001-013A |
| Katalogové číslo | 26734 |
| Start | 7. dubna 2001, 15:02:21 UTC |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Delta 7925 |
| Typ oběžné dráhy | Areocentrická |
| Stav objektu | na oběžné dráze Marsu |
| Trvání mise | 12 let a 74 dní |
| Provozovatel | NASA–JPL |
| Výrobce | Lockheed Martin |
| Druh | planetární sonda |
| Hmotnost | vzletová 725 prázdná 332 kg |
| Parametry dráhy | |
| apocentrum | 400 km |
| pericentrum | 400 km |
| doba oběhu | 118,2 min |
| sklon dráhy | 93,0° |
| Přístroje | |
| THEMIS | snímkování povrchu ve vysokém rozlišení ve viditelné a infračervené oblasti |
| GRS | spektrometr gama záření |
| MARIE | spektrometr ionizujícího záření |
| NS | neutronový spektrometr |
| HEND | detektor rychlých neutronů |
| http://mars.jpl.nasa.gov/odyssey/ | |
Mars Odyssey či 2001 Mars Odyssey je americká kosmická sonda, která byla vypuštěna 7. dubna 2001 z mysu Canaveral a na orbitu Marsu navedena 24. října 2001. V evidenci COSPAR je vedena jako 2001-013A. Její vypuštění bylo součástí programu NASA Mars Exploration Program. Jejím hlavním úkolem bylo zjišťování podrobného složení povrchu, zkoumání výskytu vody a průzkum polárních čepiček pomocí spektrometru. Na oběžnou dráhu Země byla vynesena pomocí nosné rakety Delta II. Svůj úkol, primární misi během let 2001 – 2004 splnila, v misi pokračuje na kruhové dráze.
Obsah |
Popis sondy[editovat]
Sonda je tříose stabilizovaná ve tvaru kvádru o rozměrech 2,2 x 1,7 x 2,6 metru. Energii získává z jednoho solárního panelu o ploše 7 metrů čtverečních, který dobíjí akumulátorovou NiMH baterii o kapacitě 16 Ah. Při startu vážila sonda 725 kg (cca 349 kg paliva, 332 kg samotná konstrukce a 44,5 kg vědecké vybavení).[1] Stabilizaci zajišťují 4 gyroskopy. Sonda má jeden hlavní a čtyři orientačí a stabilizační motory. O řízení sondy se stará počítač s procesorem RAD2000 s pamětí 128 MB RAM a 3 MB EPROM. Ke spojení se Zemí využívá sonda parabolickou anténu o průměru 1,3 m (max. rychlost přenosu 110 kbit/s).
Přístrojové vybavení[editovat]
- Skener zobrazující tepelné emise (Thermal Emission Imaging System – THEMIS) – pro snímkování povrchu ve vysokém rozlišení ve viditelné a infračervené oblasti, převážně pro detekci minerálů
- Spektrometr gama záření (Gamma–Ray Spectrometer – GRS) – pro průzkum chemického složení povrchu
- Spektrometr ionizujícího záření (Martian Radiation Environment Experiment – MARIE) – přístroj pro měření radiace
- Neutronový spektrometr (Neutron Spectrometer – NS)
- Detektor rychlých neutronů (High Energy Neutron Detector – HEND) – dodalo Rusko[2]
Reference[editovat]
- ↑ http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-41c/index.htm
- ↑ http://www.lib.cas.cz/space.40/2001/013A.HTM
