Mare Crisium
Mare Crisium (česky Moře nepokojů nebo Moře sporů nebo Moře krizí) je měsíční moře rozkládající se na přivrácené straně Měsíce, severovýchodně od Mare Tranquillitatis (Moře klidu) a severně od Mare Fecunditatis (Moře hojnosti). Má kruhovitý tvar o průměru cca 555 km. Jde o typickou měsíční kotlinu impaktního původu, jejíž vnitřek byl zatopen lávovými vrstvami, což se projevuje anomálií gravitačního pole - nachází se zde mascon. Na povrchu moře jsou četné mořské hřbety.[1]
Vzhledem k tomu, že se nachází blízko okraje měsíčního disku, vypadá ze Země jako protáhlá elipsa. Změny tvaru této elipsy při pozorování jsou důsledkem librace, zejména v délce.[1] Moře má rozlohu přibližně 176 000 km² [2] a pojmenoval ho (stejně jako většinu ostatních měsíčních moří) italský astronom Giovanni Battista Riccioli, jehož nomenklatura z roku 1651 se stala standardem.[3]
Severně od Moře nepokojů se nachází větší kráter Cleomedes, uvnitř moře leží několik menších kráterů např. Picard, Peirce a další.
Expedice
Do Mare Crisium dopadla v roce 1969 sovětská sonda Luna 15. Vzorek zdejší půdy byl odebrán a dopraven na Zemi 22. srpna 1976 jinou sovětskou sondou Luna 24.[4]
Mare Crisium v kultuře
- Ve vědeckofantastickém románu Roberta A. Heinleina Měsíc je drsná milenka (anglicky The Moon Is a Harsh Mistress) se v Moři nepokojů nachází měsíční kolonie s názvem Lunar City.[5]
- Ve vědeckofantastické povídce „Hlídka“ (anglicky „The Sentinel“) zasadil autor Arthur C. Clarke děj do Moře nepokojů.
- Název brazilské death metalové kapely Krisiun vychází z Mare Crisium.[6]
- Mare Crisium je i název několika black metalových kapel:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mare Crisium na anglické Wikipedii.
- ↑ a b RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Mare Crisium, s. 207.
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Plutarch, s. 80/27.
- ↑ Ewen A. Whitaker, Mapping and Naming the Moon (Cambridge University Press, 1999), str. 61 (anglicky)
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Neper, s. 103/38.
- ↑ HEINLEIN, Robert Anson. Měsíc je drsná milenka. Praha: And Classic, 1994. ISBN 80-85782-12-X. Kapitola Myslící stroj, s. 131.
- ↑ Krisiun, Encyclopaedia Metallum, cit. 3. 12. 2012 (anglicky)
- ↑ Mare Crisium (Denmark), Encyclopaedia Metallum, cit. 2. 12. 2012 (anglicky)
- ↑ Mare Crisium (Hungary), Encyclopaedia Metallum, cit. 2. 12. 2012 (anglicky)
- ↑ Mare Crisium (Slovakia), Encyclopaedia Metallum, cit. 2. 12. 2012 (anglicky)
Literatura
- RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mare Crisium na Wikimedia Commons - Mare Crisium, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- Mare Crisium, NASA.gov (anglicky)
