Měsíční moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kontrastní barevné rozdíly mezi měsíčními moři (tmavé plochy) a ostatním terénem.

Měsíční moře či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce, které se nacházejí převážně na přivrácené straně Měsíce. Jedná se o mladší hladké planiny, které vznikly nejspíše vlivem impaktů obřích těles na povrch Měsíce a proražením jeho kůry. Následně se na povrch vyvalilo obrovské množství lávy, která zalila starší morfologické útvary a utuhla. Horniny v těchto oblastech jsou většinou bazalty.

Měsíční moře jsou rovinaté s občasnými zvlněnými nízkými hřbety. Ačkoli se může zdát, že v mořích se nevyskytuje mnoho kráterů, opak je pravdou. I jejich povrch je poset krátery, většinou nevelkých rozměrů (řádově metry i méně, některé jsou mikroskopické). Moře pokrývají 31,2 % povrchu přivrácené a pouze 2,6 % povrchu odvrácené strany Měsíce.[1] U okrajů některých moří byly zaznamenány tzv. měsíční přechodné jevy.[2]

Tmavá moře jsou pozorovatelná pouhým okem již od pradávna. Lidé si původně mysleli, že se jedná podobně jako na Zemi o oblasti, kde se vyskytuje kapalná voda, a proto je pojmenovali moře. Pozdější průzkumy teleskopy a sondami definitivně tuto chybnou teorii vyvrátily.

Lávové planiny či „mare“ byly pojmenovány v 17. a 18. století, kdy se astronomové domnívali, že by mohly být tvořeny vodou. Jméno tvoří dvousloví jako např. Mare Tranquillitatis (Moře klidu) či Sinus Roris (Záliv rosy).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Povrch Měsíce, s. 12-13.  
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pozorování Měsíce, str. 211, ISBN 80-85277-10-7

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]