Mannichovy zásady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mannichovy zásady jsou organické sloučeniny obsahující aminovou skupinu v poloze β vůči ketonové skupině. Vznikají při Mannichových reakcích, což jsou nukleofilní adice neenolizovatelných aldehydů s primárními nebo sekundárními aminy za vzniku rezonančně stabilizovaného iminu nebo iminiové soli, jež poté reagují s karboanionty odvozenými od sloučenin s kyselým CH vodíkem (například enolizovatelné aldehydy a ketony, amidy, karbamáty nebo močovina) za vzniku konečného produktu, kterým je právě Mannichova zásada.[1]

Zásaditě katalyzovaná Mannichova reakce vedoucí ke vzniku Mannichovy zásady

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Mannichovy zásady mohou reagovat dále. Pokud je výše uvedený R2NCH2CH2COR primární nebo sekundární amin, např. primární, H2NCH2CH2COR, může dále vznikat HN(CH2CH2COR)2 a N(CH2CH2COR)3.

Pokud má příslušná kyselina více kyselých vodíků, mohou se vytvořit i složitější produkty. Eliminací amoniaku z Mannichových zásad vznikají enaly a enony.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mannich base na anglické Wikipedii.

  1. V. J. Belinelo; G. T. Reis; G. M. Stefani; D. L. Ferreira-Alves; D. Piló-Veloso. Synthesis of 6a,7b-dihydroxyvouacapan-17b-oic acid derivatives. Part IV: mannich base derivatives and its activities on the electrically stimulated Guinea-pig ileum preparation. Journal of the Brazilian Chemical Society. 2002, s. 830–837. Dostupné online. DOI 10.1590/S0103-50532002000600016.