Městská spořitelna (Plzeň)
| Městská spořitelna Plzeň | |
|---|---|
 Stav k roku 2023 | |
| Účel stavby | |
banka | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderna |
| Architekti | Bedřich Bendelmayer, Hanuš Zápal |
| Výstavba | 1887 |
| Přestavba | 1915 |
| Stavitel | fa Josef Špalek |
| Současný majitel | Česká spořitelna |
| Poloha | |
| Adresa | Plzeň-Vnitřní Město,  Česko |
| Ulice | Františkánská 356/15 |
| Souřadnice | 49°44′42,61″ s. š., 13°22′41,78″ v. d. |
  Městská spořitelna v Plzni | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44285/4-4729 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bývalá Městská spořitelna v Plzni je budova ve stylu dekorativní moderny. Původní budova z roku 1887 byla navržena architektem Bedřichem Bendelmayerem. Nová budova pochází z přestavby provedené v roce 1915 plzeňským architektem Hanušem Zápalem. I přestože byl objekt 10. prosince 1991 prohlášen kulturní památkou[1], nevyhl se nešetrným stavitelským zásahům (např. výměně dřevěných oken za plastová).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Městská spořitelna fungovala v Plzni od roku 1857.[3] Na počátku 20. století však přestala kapacitně vystačovat budova tehdejšího sídla s eklektickým novorenesančním a novobarokním charakterem, jež byla zbudována dle projektu Emmanuela Klotze mezi léty 1887–1889.[4] Jako další důvod stavby se uvádí fakt, že v Českých Budějovicích byla vystavěna honosnější spořitelní pobočka, která tu plzeňskou v mnoha ohledech zastiňovala. Projekt byl svěřen do rukou významnému pražskému architektovi Bedřichu Bendelmayerovi, s nímž byla spořitelna v úzkém kontaktu a který mimo jiné vyhrál projekt stavby nových městských lázní v Plzni. I přes počáteční zdráhání městské rady ohledně povolení stavby, jež svou osobitostí značně konkurovala sousednímu reprezentativnímu sídlu Západočeského muzea, se v prosinci 1914 zapačalo se stavbou, vedenou plzeňskou stavitelskou firmou Josefa Špalka. Výrazně byla narušena první světovou válkou. Bendelmayer tedy jen zvýšil budovo o jedno patro, změnil vnější vzhled fasády i dekorativní úpravu interiéru.[5]
Dalšímu rozšíření bránila i samotná poloha městské spořitelny. Parcela hraničila s pozemky náležejícími františkánskému klášteru. Nakonec se od františkánů podařilo odkoupit část přilehlého pozemku, na kterém vznikla přístavba spořitelní budovy, kterou navrhl Hanuš Zápal. Jednalo se o jednopatravou stavbu se zašikmenou střechou, určenou pro kanceláře a firemní archiv, na níž navazovala přízemní podlouhlá budova s obchody. Toto architektonické řešení harmonicky reagovalo na již stávající monumentální Bendelmayerovu budovu, jež se svým stylem vzdalovala od wagnerovské secese a tíhla spíše k novoklasicismu.[5]
K posledním stavitelským úpravám došlo v letech 1990–1993 a zasáhly přistavěnou dvoupodlažní budovu ze 20. let 20. století.[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Mohutná hlavní spořitelní dvoupatrová budova se vchodem z Františkánské ulice byla svým průčelím o deseti okenních osách situována do Kopeckého sadů. Mezi okny do přízemí a prvního patra byly umístěny plastické rozety, jež na sobě nesou obdobný květinový dekor jako zdobný pás nad okny prvního podlaží, který je stylizován do geometrických tvarů raného dekorativismu.[6] Podobně jako Bendelmayerův projekt nových plzeňských městských lázní i spořitelní budova byla doplněna o sloupořadí kanelových sloupů zakončených iónskými hlavicemi, nad nimiž je umístěna střešní římsa s alegorickými figurami Spořivosti a Hojnosti z dílny Josefa Kalvody.[2]
Ústřední prostor interiéru tvoří majestátní hala s prosvětlenou dvoranou, ve které jsou umístěny přepážky. V horních podlažích jsou kanceláře se zázemím pro zaměstnance a reprezentační zasedací síň se štukovou výzdobou a krbem.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Spořitelna. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c KŘÍŽOVÁ, Alena. Přestavba a přístavba budovy spořitelny královského města Plzně 1914–1915/ 1928. Plzeňský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ TOLLINGEROVÁ, Daniela. Česká spořitelna slaví 195 let. Chudší obyvatelé měli díky ní lépe hospodařit s penězi. iRozhlas [online]. 2020-02-12 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ METLIČKA, Daniel. Budova České spořitelny. Encyklopedie Plzeň [online]. 2021-03-11 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal, 1885-1964: architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0. Kapitola Umění a památky, s. 78.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal: 1885-1964 - architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0.
- Kolektiv autorů. Plzeň: průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti = Pilsen: guide through the architecture of the town from the beginning of the 19th century to present day. Plzeň: Nava, 2013. 335 s. ISBN 978-80-7211-433-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spořitelna na Wikimedia Commons - Plzeňský architektonický manuál: Přestavba a přístavba budovy spořitelny královského města Plzně Alena Křížová.
- Encyklopedie města Plzně: Budova České spořitelny Daniel Metlička.
