Lorica muscula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lorica muscula (Svalový pancíř), byl pancíř řeckého původu, používaný jako součást římské uniformy.

Basreliéf Barberini, 6. století: Justinián I. nebo Anastasios I. na koni a voják vedle něj mají zbroj typu Lorica muscula
Augustus v krunýři Lorica muscula, 1. stol.

Historie a vzhled[editovat | editovat zdroj]

Řekové tento typ krunýře vymysleli pravděpodobně někdy mezi 7. – 5. stol. před Kr. a když založili svá města v jižní Itálii, tak tento pancíř převzali i italické kmeny a Etruskové. Tak se zároveň dostal i do římského vojska, ačkoli zde jej používali pouze bohatší občané, spolu s řeckou Korintským přilbou a řeckým mečem. Tento raný typ krunýře Lorica musculi byl bronzový, přičemž přesně kopíroval hrudní a břišní svalstvo. Tento pancíř používali pouze vysocí velitelé. Někdy před punské válce se k vybavení krunýře Lorica musculi dostali i kožené třásně, které chránily slabiny a ramena, ale jejich funkce byla víceméně dekorativní.

V 2. stol. před Kr. se objevily i pancíře Lorica musculi vyrobené z několika vrstev tvarované hrubé kůže. Tento kožený pancíř se stal velmi oblíbený. V srdeční části se mezi koženými vrstvami nacházela kovová destička. Kožená verze krunýře byla velmi silná a chránila proti zranění možná i více než kovové verze. V pozdních obdobích republiky měl často pancíř na sobě různé umělecké motivy a charakteristickou červenou stuhu. Spíná se pomocí charakteristických ramenních zdvojení. Takový zůstal pancíř během celého císařství. Nosili ho císaři, tribuni, legáti a jiní vysocí velitelé. Na uměleckých dílech je přisuzován i běžným vojákům a Pretoriánské gardě. Šlo však pouze o umělcovu hellenistickou představu. Není přesně známo, kdy se tento pancíř vyřadil, předpokládá se, že se používal až do pádu Byzantské říše v r. 1453.

Důkazy naznačují, že byl součástí generálské a císařské uniformy i v 5. a 6. stol., ačkoli se preferovaly i jiné pozdní pancíře. Dokazují to císařské vyobrazení na mincích a také sochy (např. Busta císaře Lva). Nejslavnější je zobrazení byzantského císaře Justiniána I. sedícího na koni v tomto krunýři. I v následujících obdobích jsou důkazy o užívání této zbroje v byzantské armádě. Jde tak o nejdéle používaný typ zbroje v historii armády. Používal se přibližně od 5. stol. před Kr. do 15. století, ačkoli od pádu Západořímské říše zůstal pouze na východě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorica musculata na slovenské Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]