Lakušník štítnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lakušník štítnatý

Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum)
Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod: lakušník (Batrachium)
Binomické jméno
Batrachium peltatum
(Schrank) J.Presl
Synonyma
  • Batrachium rhipiphyllum (Boreau) Dumort.
  • Ranunculus peltatus Schrank

Lakušník štítnatý (Batrachium peltatum, syn.: Ranunculus peltatus) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednoletou až vytrvalou vodní bylinu, která může po vyschnutí růst i na bahnitých substrátech.[1] Lodyha je větvená a lysá, podle stanoviště může dorůstat délky 40−200 cm.[2] Listy jsou střídavé, vyskytuje se zde heterofylie, vytváří se lupenité listy plovoucí na hladině (nebo u terestrických forem), čepele jsou na obrysu ledvinité 3–5, zřídka až 7 laločné až klané, ale nejvýše do třetiny (zřídka až do poloviny) délky čepele (bráno odshora) členěná . Zato ponořené listy jsou zcela jiné, niťovité, několikrát dlanitosečné s niťovitými úkrojky, 3–5 cm dlouhé, kratší než příslušný lodyžní článek.[2] Na bázi listů jsou palisty. Květy jsou jednotlivé, oboupohlavné a pravidelné s víceméně kuželovitým květním lůžkem, vykvétají nad hladinou a jsou opylovány hmyzem (entomogamie).[1] Plodní stopka bývá delší než 5 cm a je delší než řapík příslušného lupenitého listy.[2][3] Kališních lístků je 5, jsou zelené.[1] Korunních je většinou také pět, jsou bílé, na bázi se žlutou skvrnou.[1] Květy jsou relativně velké (větší než u podobného lakušníku vodního (Batrachium aquatile), korunní lístky jsou asi 9–20 mm dlouhé.[2] Tyčinek je asi 15–25, pestíků asi 30–40.[1] Plodem je nažka, na vrcholu zakončená krátkým zobánkem, nažky jsou uspořádány na květním lůžku do souplodí. Nezralé nažky jsou chlupaté, za zralosti někdy olysávají, úzký křídlatý lem chybí.[1] Plody se šíří vodou (hydrochorie).[1] Počet chromozómů je 2n=16, 32 nebo 48,[2] jedná se o diploid, tetraploid nebo hexaploid.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Přesné rozšíření je sporné kvůli taxonomickým obtížím, ale druh je patrně rozšířen na většině území Evropy s přesahem ke Kavkazu a do severní Afriky.[4] V České republice to je celkem běžný druh, je rozšířen od nížin do podhůří.[2] Je však nutno brát v úvahu, že hlavně dříve nebyl ČR odlišován od druhu lakušník vodní, např. Květena ČR ho udává pouze jako varietu B. aquatilis,[1] proto mnohé údaje o výskytu lakušníku vodního se mohou vztahovat k druhu Batrachium peltatum. Naopak mnoho autorů neuznává samostatný druh lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) a dávají ho sem jako poddruh lakušníku štítnatého (Ranunculus peltatus subsp. baudotii).[3][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vodní rostlinu, která může po vyschnutí vegetovat i na obnažených dnech. Ve stojatých vodách, zřídka i v pomalu tekoucích, často vytváří monodominantí rozsáhlé porosty nebo porosty smíšené s jinými vodními rostlinami. Je to typický druh vegetace vodních rostlin v mělkých, krátkodobě vysychajících vodách svazu Ranunculion aquatilis, zvláště pak asociace Ranunculetum aquatilis.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h HUSÁK, Štěpán; HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil. Batrachium (DC.) S.F. Gray. In HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha : Academia, 1988. S. 446-456. (česky)
  2. a b c d e f g KAPLAN, Zdeněk. Batrachium (DC.) S.F. Grey. In KUBÁT, Karel et. all.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. S. 121-124. (česky)
  3. a b c FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz : [s.n.], 2005. (německy) 
  4. Mapa rozšíření [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ROTHMALER, Werner et al. Exkursionsflora von Deutschland. Heidelberg : Spektrum Akademischer Verlag, 2011. (německy)