Léopold Eyharts

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Léopold Eyharts
Léopold Eyharts
Astronaut CNES,
od srpna 1998 ESA
St. příslušnost Francie
Datum narození 28. dubna 1957 (56 let)
Biarritz, Francie
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnost Brigádní generál (2007)
Čas ve vesmíru 68 dní, 21 hodin a 29 minut
Kosmonaut od 30. července 1990
Mise Sojuz TM-27/Mir/Sojuz TM-26
Expedice 16
(STS-122/ISS/STS-123)
Kosmonaut do dosud aktivní

Léopold Eyharts (* 28. dubna 1957 v Biarritzu na jihozápadě Francie) byl francouzský vojenský pilot, v červenci 1990 vybraný mezi astronauty francouzské kosmické agentury CNES. Od srpna 1998 je členem sboru astronautů ESA. Do vesmíru se dostal dvakrát, roku 1998 v ruském Sojuzu na tři týdny na stanici Mir, podruhé jej vyvezl americký raketoplán Atlantis na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde strávil sedm týdnů. Celkem prožil v kosmu 68 dní, 21 hodin a 29 minut.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pilot[editovat | editovat zdroj]

Léopold Eyharts pochází z Biarritzu, od roku 1977 studoval na letecké akademii v Salon-de-Provence, kde roku 1979 obdržel inženýrský titul, roku 1980 získal kvalifikaci stíhacího pilota. Od roku 1980 sloužil v letectvu, létal na stíhačkách Jaguar. Po ročním kurzu ve škole zkušebních letců (Ecole des Equipages d'Essais) v Istres byl roku 1988 přeložen do Leteckého zkušebního střediska v Brétigny-sur-Orge, od roku 1990 jako hlavní zkušební pilot.[1][2]

Kosmonaut[editovat | editovat zdroj]

Roku 1985 se zúčastnil náboru astronautů agentury CNES, ale neúspěšně. Astronautem se stal až při následujícím náboru v červenci 1990. Jako astronaut se účastnil prací na raketoplánu Hermes, byl v předpokládané letové posádce s Benoitem Silve. V letech 1991 a 1993 prošel výcvikem v rámci programu Buran, létal na letounech Tu-154 a MiG-25 simulujících raketoplán. V červenci 1994 byl jmenován náhradníkem Claudie Andre-Deshaysové, která letěla na Mir v Sojuzu TM-24 v srpnu 1996. V prosinci 1996 byl zařazen do hlavní posádky Sojuzu TM-26 spolu s Anatolijem Solovjovem a Pavlem Vinogradovem z 24. základní expedice, s plánovaným startem v srpnu 1997, ale po vyřazení modulu Spektr při nehodě byl jeho let posunut o půl roku.[2]

Do vesmíru vzlétl 29. ledna 1998 v lodi Sojuz TM-27 s Talgatem Musabajevem a Nikolajem Budarinem z 25. základní expedice. Dne 31. ledna se Sojuz TM-27 spojil s Mirem, kosmonauti plnili plánovaný program a 19. února 1998 Eyharts se Solovjovem a Vinogradovem přistáli. Eyhartsův první let trval 20 dní, 16 hodin a 36 minut.[2]

V srpnu 1998 přešel z CNES do sboru astronautů ESA. Roku 1998 zahájil výcvik v Houstonu pro případný let na raketoplánu, získal kvalifikaci letového specialisty. V dubnu 2005 byl jmenován náhradníkem Thomase Reitera, kterého měl téhož roku vynést na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) raketoplán v letu STS-121. Tato mise se uskutečnila nakonec až v červenci 2006.[2][1]

Už v srpnu 2006 byl Eyharts zařazen do posádky Expedice 16 se startem při letu STS-122 a přistáním při STS-123. Let STS-122 raketoplánu Atlantis začal 7. února 2008. Už po šesti týdnech pobytu na ISS byl vystřídán a 25. března 2008 přistál na Floridě na palubě Endeavouru. Podruhé prožil v kosmu 48 dní, 4 hodiny a 54 minut.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Astronaut biography. Léopold Eyharts [online]. ESA, [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-01-27, [cit. 2009-08-31]. Kapitola Léopold Eyharts. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]