Květní obal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Květní obal (periant) je soustava přeměněných listů, které chrání vnitřní orgány květu, tj. pestíky a tyčinky.[1] Květní obal se skládá z okvětních lístků, nebo kališních a korunních lístků.

Heterochlamydní květ – prvosenka chlupatá (Primula hirsuta)
Homochlamydní květ – tulipán Greigův (Tulipa Greigii)

Popis

Květní obaly se vyskytují u krytosemenných rostlin, u nahosemenných chybějí nebo jsou jen naznačeny.[1] Jsou uzpůsobeny k tomu, aby svou barvou pomohly hmyzosnubným rostlinám přilákat opylovače. Mohou se také podílet na stavbě plodu, případně mohou být nápomocné při rozšiřování plodů (chmýr nažky). Někdy jsou květní obaly redukované, některý obal může chybět nebo nemusí být přítomen dokonce žádný.

Rozdělení

Podle přítomností květních obalů se květy dělí na:

  • Heterochlamydní – květní obaly jsou rozlišeny na kalich (calyx) tvořený kališními lístky (sepala) a korunu (corolla) tvořenou korunními lístky (petala); např. zvonek (Campanula).
  • Haplochlamydní (monochlamydní) – květy s jedním květním obalem, kdy druhý vymizel.
    • asepalní – vymizel kalich; např. mrkev (Dacus),
    • apetalní – vymizela koruna; např. kontryhel (Alchemilla).
  • Homochlamydní – květní obaly jsou nerozlišené a vytvářejí okvětí (perigon) sestávající z okvětních lístků (tepala); např. tulipán (Tulipa). Vznik takového okvětí bývá odvozován z přeměny listenů.
  • Apochlamydní (achlamydní) – květní obaly nejsou žádné; např. vrba (Salix), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

Odkazy

Reference

  1. a b ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy rostlinné morfologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957. 

Související články

Externí odkazy