Králova zahrada
 Králova zahrada | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Podmáčené olšiny s porosty bledule jarní | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. června 1994 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Svitavy |
| Nadm. výška | 420–450 m n. m. |
| Rozloha | 16,82 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Svitavy |
| Umístění | Opatov |
| Souřadnice | 49°50′18,24″ s. š., 16°27′45,36″ v. d. |
  Králova zahrada | |
| Další informace | |
| Kód | 1685 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Králova zahrada je přírodní rezervace poblíž obce Opatov v okrese Svitavy. Oblast spravuje Krajský úřad Pardubického kraje. Důvodem ochrany je soubor zamokřených lesních ekosystémů s hojným výskytem bledule jarní. Převažuje mokřadní olšina s přirozeným výskytem smrku. Tato přírodní rezervace patří mezi plošně nejrozsáhlejší lokality bledule jarní na Svitavsku.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Niva potoka pod kuestou Kozlovského hřbetu. Podkladem jsou svrchněkřídové (necelých 90 milionů let staré) sedimenty březenského souvrství (jemnozrnné pískovce) a teplického souvrství (slínovce, spongility). Nivu pokrývají holocenní říční naplaveniny s hydromorfními půdami (glej typický a pseudoglej).
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Hlavním předmětem ochrany je bledule jarní (Leucojum vernum) v olšině, kterou řadíme do společenstev Piceo-Alnetum a Pruno-Fraxinetum. Rostou zde také prvosenka vyšší (Primula elatior), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kopytník evropský (Asarum europaeum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ocún jesenní (Colchicum autumnale), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) aj. Smrk ztepilý (Picea abies) zde díky podmáčení stanoviště přirozeně sestupuje do neobvykle malé nadmořské výšky.
Fauna[editovat | editovat zdroj]
V olšině se vyskytuje rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo), velmi vzácná jsou pozorování skokana krátkonohého (Rana lessonae). Hnízdí zde např. střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), čížek lesní (Carduelis spinus), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), králíček ohnivý (Regulus ignicapillus), drozd kvíčala (Turdus pilaris), puštík obecný (Strix aluco) aj. Vzácně vyhnízdil strakapoud malý (Dendrocopus minor).
Lesnictví[editovat | editovat zdroj]
Do zbytku smrkové a jasanové olšiny při okrajích zasahují kyselé, místy značně zamokřené smrkové jedlobučiny nižšího stupně. Porosty celého území se blíží přirozenému stavu.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ FALTYSOVÁ, Helena; BÁRTA, František, a kol. Chráněná území ČR. sv. IV, Pardubicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. 314 s. ISBN 8086064441.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Králova zahrada na Wikimedia Commons - Kde u nás kvete nejvíc bledulí a sněženek. Výlet, na který musíte
