Kotělnyj
| Kotělnyj | |
|---|---|
| Котельный | |
 Tmavší barva označuje dřívější ostrovy Kotělnyj a Faddějevskij, světlejší plocha mezi nimi je Bungeho země | |
  Ostrov na mapě Sachy | |
| Stát |  Rusko |
| Topografie | |
| Rozloha | 23 200 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 75°27′31″ s. š., 140°50′35″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Malakatyn-Tas (361 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | neobydlen |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kotělnyj[1] (rusky Остров Котельный, jakutsky Олгуйдаах арыы), někdy též Kotelnyj[2] je největší z Novosibiřských ostrovů, v jejichž rámci je součástí skupiny Anjouovy ostrovy. Náleží pod správu autonomní republiky Sacha, která je součástí Ruské federace. Má rozlohu 23 200 km² (je čtvrtým největším ostrovem Ruska a 47. největším na světě).
Geografie
Nejvyšším bodem ostrova je hora Malakatyn-Tas (361 m), nejdelší řekou je Balyktach, dlouhá 205 km. Kotělnyj má velmi drsné klima, průměrná teplota v červenci dosahuje 2,5 °C a v únoru -30,8 °C,[3] rekordní mráz dosahoval -49,9 °C.[4] Ostrov je pokryt tundrou, deset měsíců v roce je pod sněhem, žijí na něm lední medvědi a polární lišky.
Obyvatelstvo
Na Kotělném ostrově není stálé lidské osídlení, občas ho navštěvují vědecké výpravy nebo domorodí lovci.
Plánuje se výstavba vojenské základny, zajišťující zájmy Ruska ve strategicky významné části Arktidy.[5]
Historie
V minulosti se na ostrově těžily kosti a kly mamutů.
Původně byly v oblasti dva ostrovy, Kotělnyj (11 600 km²) a východně od něj Faddějevskij (5 300 km²). Protože oblast Novosibiřských ostrovů se v důsledku tektonických procesů vynořuje nad hladinu, propojila je časem písčitá plošina, zvaná Bungeho země, vysoká jen šest až osm metrů a při velkých bouřích zaplavovaná.[6] Na starších mapách je ještě možné vidět oba ostrovy zakreslené odděleně.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 45, 112. Standardizované jméno: Kotelný ostrov.
- ↑ WELZL, Jan. Třicet let na zlatém severu. Praha: Mladá Fronta, 1968. 388 s. Kapitola S velrybáři na vysoký sever, s. 86.
- ↑ Climatological Information for Kotel'nyj Island, Russia [online]. Hongkong: Hong Kong Observatory, 2003, rev. 2012-12-20 [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Климат острова Котельный [online]. Погода и климат, 2004, rev. 2013 [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Россия восстановит военную базу на Новосибирских островах [online]. Lenta.ru, 2013-09-16 [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Lena River Delta and Bunge Land Between Russian Islands [online]. Earth Snapshot, 2010-08-26 [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Старинные карты России. Атлас [online]. КАРТОГРАФИЧЕСКАЯ ROSSICA, rev. 2013-11-161 [cit. 2013-12-02]. Název mapy Азиатская Россия. № 4 (200 Кб). Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotelný ostrov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kotelnyj ostrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Ostrov Kotelny: Russia [online]. Geographical Names, 2010 [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Novosibiřské ostrovy [online]. Leccos [cit. 2013-12-02]. Dostupné online.
- Islands by Land Area [online]. United Nations Environment Programme, 1998-02-18 [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. (anglicky)