Kotělnyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kotělnyj
Котельный
Tmavší barva označuje dřívější ostrovy Kotělnyj a Faddějevskij, světlejší plocha mezi nimi je Bungeho země
Tmavší barva označuje dřívější ostrovy Kotělnyj a Faddějevskij, světlejší plocha mezi nimi je Bungeho země

Kotělnyj (Sacha)
Green pog.svg
Ostrov na mapě Sachy
Ostrovní oblast
RuskoRusko Rusko
23 200 km²
zeměpisné souřadnice: 75°27′31″ s. š., 140°50′35″ v. d.
Malakatyn-Tas (361 m n. m.)
Počet obyvatel
neobydlen (rok 2012)

Kotělnyj (rusky Остров Котельный, jakutsky Олгуйдаах арыы), někdy též Kotelnyj[1] je největší z Novosibiřských ostrovů, v jejichž rámci je součástí skupiny Anjouovy ostrovy. Náleží pod správu autonomní republiky Sacha, která je součástí Ruské federace. Má rozlohu 23 200 km² (je čtvrtým největším ostrovem Ruska a 47. největším na světě).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem ostrova je hora Malakatyn-Tas (361 m), nejdelší řekou je Balyktach, dlouhá 205 km. Kotělnyj má velmi drsné klima, průměrná teplota v červenci dosahuje 2,5 °C a v únoru -30,8 °C,[2] rekordní mráz dosahoval -49,9 °C.[3] Ostrov je pokryt tundrou, deset měsíců v roce je pod sněhem, žijí na něm lední medvědi a polární lišky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Na Kotělném ostrově není stálé lidské osídlení, občas ho navštěvují vědecké výpravy nebo domorodí lovci.

Plánuje se výstavba vojenské základny, zajišťující zájmy Ruska ve strategicky významné části Arktidy.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se na ostrově těžily kosti a kly mamutů.

Původně byly v oblasti dva ostrovy, Kotělnyj (11 600 km²) a východně od něj Faddějevskij (5 300 km²). Protože oblast Novosibiřských ostrovů se v důsledku tektonických procesů vynořuje nad hladinu, propojila je časem písčitá plošina, zvaná Bungeho země, vysoká jen šest až osm metrů a při velkých bouřích zaplavovaná.[5] Na starších mapách je ještě možné vidět oba ostrovy zakreslené odděleně.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WELZL, Jan. Třicet let na zlatém severu. Praha : Mladá Fronta, 1968. 388 s. Kapitola S velrybáři na vysoký sever, s. 86.  
  2. Climatological Information for Kotel'nyj Island, Russia [online]. Hongkong: Hong Kong Observatory, 2003, rev. 2012-12-20, [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Климат острова Котельный [online]. Погода и климат, 2004, rev. 2013, [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Россия восстановит военную базу на Новосибирских островах [online]. Lenta.ru, 2013-09-16, [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Lena River Delta and Bunge Land Between Russian Islands [online]. Earth Snapshot, 2010-08-26, [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Старинные карты России. Атлас [online]. КАРТОГРАФИЧЕСКАЯ ROSSICA, rev. 2013-11-161, [cit. 2013-12-02]. Název mapy Азиатская Россия. № 4 (200 Кб). Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Ostrov Kotelny: Russia [online]. Geographical Names, 2010, [cit. 2013-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Novosibiřské ostrovy [online]. Leccos, [cit. 2013-12-02]. Dostupné online.  
  • Islands by Land Area [online]. United Nations Environment Programme, 1998-02-18, [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. (anglicky)