Kinezika

Kinezika pochází z řeckého "kinemá" - pohyb nebo "kineim" - pohybovati. Patří do neverbální komunikace a zabývá se pohyby těla v sociální interakci a jejich koordinací. Tato koordinace vytváří specifickou eleganci a šarm v pohybové kultuře člověka. Z pohybových vzorců lze vysledovat např. zdravotní stav osoby. Někteří lidé s mimořádným pozorovacím talentem dokáží podle pohybů správně rozpoznat, v jaké náladě se člověk nachází.

Za zrod kineziky je považován rok 1867, kdy byla publikována práce francouzského fyziologa G. B. Duchenna o celkovém pojetí činnosti lidského svalového ústrojí.

Pohyby určitých částí těla mají své speciální označení, např.:

• chironomie neboli chirologie - zabývá se pohyby rukou (zvláštní část chirologie tvoří řeč neslyšících)
• gestika - pohyby, které doprovázejí či nahrazují slovní projev, velká většina je vytvářena rukama

Základní pohybovou jednotkou je kin. Z kinů se skládají složitější jednotky, kinemy. Nadřízené kinemům jsou kinemorfy. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří kinemorfická konstrukce. Kinezika rozeznává pohyby pravé (autentické) a nepravé (parakinetické). U nepravých pohybů se vlastně jedná o nonverbální signály k interpretaci pravých pohybů. Tentýž pohyb může v různých situacích vyvolat odlišnou interpretaci a naopak - tentýž obsah může být sdělen různými druhy pohybů (člověk může např. ukázat směr hlavou, rukou, prstem, nohou atp.)

Složení pohybů

• a) bodových činností - uchopení předmětu, trvají sekundy až desítky sekund
• b) počtu pohybů - sledujeme celý pohybový děj (mytí, oblékání, trvají 5-20 minut
• c) pohybové prezentace - pohyb po určitou dobu (např: od vstupu do ordinace až po odchod), trvají hodiny

Sledování

1. rozsah pohybu - do šíře prostoru závisí na temperamentu.
2. počet pohybů - zvýšený počet pohybů signalizuje napětí.
3. různorodost pohybů - jinak se pohybuje člověk v agresi a jinak člověk v depresi.

Dále se sleduje, kdy tento pohyb začal, kdy nastal vrchol, jak dlouho trval a kdy byl jeho konec. Zaměřuje se také na to jakou měl pohyb akceleraci a na jakém místě nastala změna směru pohybu. Pokud jsou dva lidé spolu v kontaktu můžeme u nich pozorovat soulad nebo nesoulad, koordinaci či diskoordinaci a také jejich harmonii nebo disharmonii.

Odkazy

Literatura

• KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 236 stran.
• KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Já a ty. Praha: Avicenum, 1977, 234 stran.

Související článek

• Lokomoce člověka