KGB

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znak KGB
Tento článek je o sovětské tajné službě. Další významy jsou uvedeny na stránce KGB (rozcestník).

KGB, v azbuce КГБ, rusky celým názvem: Комитет государственной безопасности (kamiťét gasudárstvěnoj bězapásnosti), česky: Výbor státní bezpečnosti, byl název hlavní sovětské tajné služby, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu. Kromě těchto oborů pod ni ještě spadala některá odvětví sovětského vojenského výzkumu. Byla pověřena zpracovávat všechny zpravodajské informace, přibližně to, co ve Spojených státech prováděla CIA nebo oddělení kontrašpionáže FBI. Jako tajná služba byla pověřena také potlačováním politické opozice, včetně rozsáhlého použití násilí a provokatérů. 5. července 1978 byla přejmenována na KGB Sovětského svazu. Organizace vznikla 13. března 1954 a zanikla 6. listopadu 1991.

Po rozpadu SSSR se 6. listopadu 1991 následnickou organizací stala FSK (rusky Федера́льная Слу́жба Контрразве́дки, Federální služba kontrarozvědky), která byla 3. dubna 1995 přejmenována na: FSB (rusky ФСБ, Федеральная служба безопасности Российской Федерации, Federální služba bezpečnosti Ruské federace).

Členění KGB - Vedení

Vchod do hlavní budovy KGB v Moskvě
  • 1. úroveň: Ústřední výbor KSSS – Politbyro – ÚV společensko-právní oddělení
  • 2. úroveň: Kolegium – Předseda KGB a jeho náměstci – Stranický výbor KGB (Zvláštní inspekce a Sekretariát)

Zabezpečení: Kádrová správa – Správa pro plán a finance – Mobilisační správa – Administrativně-hospodářská správa

Hlavní správy

  • 1. správa - Zahraniční zpravodajská činnost
  • 2. správa - Vnitřní bezpečnost a kontrarozvědka
  • 8. správa - Spojení a šifrovací služba
  • Pohraniční vojska - (čítala cca 230.000 příslušníků)

Správy

  • 3. správa - Vojenská kontrarozvědka
  • 4. správa - Doprava
  • 5. správa - Ochrana ústavního pořádku - otázky ideologie a disentu
  • 6. správa - Ekonomická kontrarozvědka a bezpečnost průmyslu
  • 7. správa - Vnější sledování - telekomunikace, kryptologie
  • 15. správa - Ochrana vládních objektů
  • 16. správa - Radiodposlech a elektronická rozvědka
  • Správa operativně technická
  • Výstavba vojenských objektů

Oddělení a odbory

Služba ochrany (bývalá 9. správa - vládní ochranka)

  • Vyšetřovací oddělení
  • Vládní spojení
  • Vysoká škola KGB (Andropovův institut)
  • 10. oddělení - Archivy
  • 6. oddělení - zachycování a kontrola korespondence
  • 12. oddělení - odposlech

Předsedové KGB

Podpora terorismu

Šéf rumunské depozitury KGB a šéf rumunské tajné služby generál Ion Mihai Pacepa ve svých knihách uvádí, že OOP byl projekt KGB a Jásir Arafat byl vycvičen v KGB.[1][2][3] OOP byla desetiletí financována a zásobována ze států socialistického bloku (Semtex z Československé socialistické republiky). Ion Mihai Pacepa, Viktor Suvorov a Stanislav Lunev uvádějí, že za vznikem novodobého islámského terorismu stojí SSSR, jednou z prvních akcí bylo financování a zásobování OOP a vyškolení jeho čelních představitelů.[4][5][6] Terorismus SSSR viděl jako efektivnější taktiku oproti standardní vojenské operaci proti Izraeli, které vždy skončily prohrou. Toto potvrzuje např. Wallace Edward Brand z University of California[7] nebo Marius Laurinavičius, Senior Analyst, EESC ve své práci Do traces of KGB, FSB and GRU lead to Islamic State?[8] Generál KGB Alexandr Sacharovskij řekl: "V dnešním světě, kdy jaderné zbraně mají zastaralou vojenskou sílu, terorismus by se měl stát naší hlavní zbraní."[9]

Odkazy

Reference

Literatura

  • Desmond Ball a Robert Windren: Sovětská elektronická rozvědka - Organizace a řízení
  • ANDREW, Christopher: KGB: důvěrná zpráva o zahraničních operacích od Lenina do Gorbačova, East Art Agency Publishers, Praha 1994 – ISBN 80-900049-8-9
  • Vasilij Mitrochin, Christopher Andrew: "Štít a meč - Mitrochinův archiv a Tajná historie KGB"

Související články

Externí odkazy