Julius Bondy
| Julius Bondy | |
|---|---|
| Narození | 26. září 1852 Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. září 1906 (ve věku 54 let) Hořovice, Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov Terešov |
| Bydliště | Hořovice |
| Povolání | továrník a předseda ŽNO Hořovice |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Emilie Emma Bondy roz. Glaser Johanna Bondy roz. Pollak |
| Děti | Anna Marie Porges Ján Bondy Antonín Arnošt Bondy Michael Heřman Benjamin Bondy Ella Münz Josef Bondy Karl Franz Bondy Milena Bondy František Bondy Bruno Bondy Leo Bondy Ida Štěpánek |
| Rodiče | Salomon Bondy Eleanor Bondy roz. Fuchs |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Julius Bondy (26. září 1852 – 27. září 1906) byl významný hořovický továrník, předseda zdejší židovské náboženské obce a vydavatel odborného sirkařského měsíčníku Oesterreichisch-ungarischer Zündwarenfabrikant.
Život[editovat | editovat zdroj]
Julius Bondy se narodil 26. září 1852 Šalamounovi a Eleanor Bondyovým na dosud nezjištěném místě. V matrice židovské náboženské obec (ŽNO) Hořovice se dozvídáme, že Juliův otec Šalamoun (narozen 1818) pocházel z Horního Jelení.[1] Eleanor Bondyová rozená Fuchsová se narodila v Praze roku 1822.[2]Svatba Juliových rodičů proběhla 5. listopadu 1851 v lužické synagoze. Podle matriky ŽNO Hořovice měla celá rodina domovskou příslušnost v Horním Jelení, ale není jasné, zda odtud pochází také Julius.[3]
Později se Julius Bondy přestěhoval do Hořovic, kde založil druhou nejstarší sirkárnu a později i továrnu na výrobu nábytku, cigaret a dřevěného zboží. Během svého života v Hořovicích působil v místní židovské náboženské obci jako její předseda, výrazně se zasadil o stavbu nové Jubilejní synagogy (1904) a také psal články do periodika ŽNO.[4]
Julius sloužil u rakousko-uherské armády, byl kapitánem první třídy u 48. pěšího praporu zeměbrany. Není však známo, od jakého roku v armádě působil, pouze víme, že v listopadu 1887 byl ve věku 35 let převelen do neaktivního stavu.[5]
Dne 27. září 1906 Julius Bondy zemřel ve své vile v Hořovicích a o tři dny později byl pochován na židovském hřbitově Terešově.[6] Vedení rodinného podniku převzala[7] jeho manželka Johanna (1876-1938).[8]
Sirkárna[editovat | editovat zdroj]
Po svém příchodu do Hořovic byl Julius Bondy zaměstnán jakožto obchodní vedoucí v sirkárně „Fischer a Reichmann“[9], z firmy však odešel a 26. srpna 1877 založil vlastní sirkárnu.[10] Továrna se brzy stává úspěšnou, v roce 1890 vlastní parní stroj s výkonem 15 koňských sil a pracuje zde asi 100 zaměstnanců.[9] Ve stejném roce Julius zakládá odborný sirkařský měsíčník „Oesterreichisch-ungarischer Zündwarenfabrikant“. Časopis od roku 1893 vydávalo pražské nakladatelství „Haase & Widtmann“ [11] a o dva roky později jej začalo vydávat i město Hořovice.[12]
Bondy svou sirkárnu prezentoval na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891.[13] Jeho podnik byl dokonce oceněn stříbrnou medailí.[4] Rokem 1893 se firma začíná orientovat na výrobu nábytku. Na padesáté druhé stránce časopisu Prager Tagblatt ze dne 18. března 1906[14] lze nalézt reklamu k továrně na nábytek Julia Bondyho sídlící v Hořovicích, z čehož je zřejmé, že se firma nakonec zcela přeorientovala ze sirkárny na nábytkářskou výrobnu. O šest let později podnik vyráběl i jiné dřevěné zboží a cigarety.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Národní archiv. Matriky židovských náboženských obcí v českých zemích [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29.
- ↑ Eleanore Bondy. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv. Matriky židovských náboženských obcí v českých zemích [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Komorní výstava „Historie sirkařství na Hořovicku“. Místní kultura [online]. 2019-04-23 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Die Presse, 1887-11-19, Seite 15. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1906-09-28, Seite 29. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1912-09-14, Seite 10. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Johanna Bondy. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b filumenistická knihovnička sv. 31 Jaromír Jindra FILUMENISTICKÁ ENCYKLOPEDIE 12. část T - W - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Pilsner Tagblatt, 1902-09-28, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Katalog Rakouské národní knihovny. search.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Katalog Rakouské národní knihovny. search.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hlavní katalog. Všeobecná zemská výstava 1891 v Praze k oslavě jubilea první průmyslové výstavy 1791 v Praze. Praha: [s.n.], 1891. Dostupné online.
- ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1906-03-18, Seite 52. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Proměny a příběhy Hořovic - Sklenářka. S. 2. Podbrdské Noviny [online]. 5. 5. 2011. Čís. 9, s. 2. Dostupné online.
- BROTÁNKOVÁ, Anna. Výstava o sirkařství na Hořovicku. S. 5. Hořovický měšťan [online]. Hořovice, 2019-06-01 [cit. 2022-09-29]. Roč. XII, čís. 6, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29.
