Joik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Joik či juoiggus je tradiční laponský styl zpěvu. Původně to byl jeden z mnoha pěveckých stylů, ale dnes se tak označují všechny tradiční laponské styly. Zní podobně jako indiánský zpěv.

Zpívá se bez doprovodu hudebních nástrojů, případně s bubnem. Stupnice je většinou pětitónová, ale zpěváci mohou použít tóny jaké chtějí. Většinou mívá krátký nebo vůbec žádný text, improvizace není neobvyklá.

Každý joik má odrážet osobu či místo, což však neznamená, že to má být píseň o nich, ale zpěvák se má pokusit přenést „esenci“ osoby nebo místa do písně - zpívá svého přítele, ne o svém příteli.

V severní části Laponska jsou joiky osobní, spjaté s konkrétní osobou. Často jsou skládány, když člověk přichází na svět.