Johann Rundensteiner
| Johann Rundensteiner | |
|---|---|
 rubová strana jedné z fotografií s logem Johanna Rundensteinera | |
| Narození | 1851 severní Čechy,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. srpen 1926 České Budějovice,  Československo |
| Povolání | fotograf |
| Manžel(ka) | Johanna Rundensteiner r. Průšová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Rundensteiner (1851, severní Čechy – 19. srpna 1926, České Budějovice)[1] byl fotograf aktivně působící v Českých Budějovicích v poslední čtvrtině 19. století. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří fotodokumentace návštěvy Budějovic císařem Františkem Josefem I. v roce 1885 nebo také zaznamenání demolice části městských hradeb v roce 1902. Zemřel v roce 1926 ve věku 75 let.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pětadvacetiletý Johann Rundensteiner přišel do Českých Budějovic v roce 1876 z oblasti severních Čech. V květnu toho roku si v domě č. 13 v ulici Na Sadech otevřel svůj fotografický ateliér a začal nabízet zhotovování vizitek s miniaturními portréty. Tři roky po svém příchodu fotografoval slavnostní odhalení pomníku místního rodáka Vojtěcha Lanny staršího. V roce 1881 přesídlil do domu č. 23 v ulici Na Sadech, kde několik let předtím působil první českobudějovický stálý fotograf Jan Gustav Richter. Richterova proskleného ateliéru ve dvoře ale nevyužil, místo toho si zařídil místnost v přízemí domu, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení. Zde fotografoval jednotlivce, skupiny, manželské páry i samotné děti. Poměrně často fotografoval také ženy v maskách pro maškarní plesy. Většina jeho fotografií byla kabinetního formátu. V roce 1883 se Rundensteinovým narodilo jejich jediné dítě, které však na podzim toho roku předčasně zemřelo.
V roce 1885 byl pověřen oficiální fotodokumentací návštěvy rakouského císaře Františka Josefa I. v Českých Budějovicích. Za svou dobře odvedenou práci dostal dokonce písemné poděkování od samotného císaře. V roce 1901 oznámil svůj odchod do důchodu ze zdravotních důvodů a jeho fotografický podnik zanikl. Dále sám příležitostně fotografoval, zachytil například demolici části českobudějovických hradeb podél slepého ramene Malše kvůli uvolnění místa pro stavbu německého gymnázia. Na důchod si v roce 1902 manželé Rundensteinerovi koupili ve Nové ulici nový dům č. 213, kde Johann Rundensteiner bydlel až do své smrti v roce 1926.[2]
Adjustace fotografií[editovat | editovat zdroj]
Přední strany Rundensteinerových fotografií bývají signovány suchým razítkem, zadní strany mívají tištěný text, který je v většinou německý, někdy dvojjazyčný. Barevně bývají zadní strany jeho fotografií černé se zlatým tiskem nebo béžové s červeným tiskem. Také na nich jsou mnohdy vyobrazeny medaile, které získal na českobudějovických výstavách.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hotel U Tří kohoutů a hotel U Stříbrného zvonu, východní strana českobudějovického náměstí -
Martin Josef Říha, českobudějovický biskup -
Zátkovo nábřeží, Klínovitá bašta, Kruhová bašta -
Českobudějovický kanovník a děkan Václav Marek
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kniha zemřelých, Č. Budějovice (sv. Mikuláš) 1923-1931, snímek 255 [online]. SOA Třeboň [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b PLETZER, Karel. Českobudějovické ateliéry 1853-1929. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2001. S. 10–11.
- ↑ PLETZER (2001), s. 11
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Rundensteiner na Wikimedia Commons
