Jenkovce
| Jenkovce | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°39′15″ s. š., 22°12′31″ v. d. |
| Nadmořská výška | 109 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Sobrance |
| Tradiční region | Zemplín |
  Jenkovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,86 km² |
| Počet obyvatel | 464 (31.12.2011[1]) |
| Hustota zalidnění | 31,22 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ing. Jaroslav André[2] |
| Vznik | 1288 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +421-56 |
| PSČ | 072 52 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SO |
| NUTS | 522554 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jenkovce jsou malá obec v okrese Sobrance. Leží ve východní části Východoslovenské nížiny.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Poprvé se ves připomíná v roce 1288. Od středověku patřila více pánům, Jenkeyovcům, Leszteméryovcům, Nagymihályiovcům, později v 18. století Horváthovcům, Mokcsayovcům a v 19. století Ibrányiovcům. V roce 1715 žilo v obci 7 poddanských domácností, podle soupisu z roku 1828 zde bylo 83 domů a 725 obyvatel, v roce 1869 měla 788 a v roce 1910 724 obyvatel. Obyvatelé se v minulosti zabývali především zemědělstvím, povoznictvím a domácím řemeslem, tkalcovstvím. Do roku 1918 obec administrativně patřila do Užské stolice. V letech 1938-45 byla připojena k Maďarsku.
Symboly obce[editovat | editovat zdroj]
V dostupných pramenech na Slovensku ani v zahraničí se nepodařilo najít obecní pečeť s originálním znamením. V Altenburgerově sbírce pečetí v Uherském zemském archivu v Budapešti se taková pečeť nenachází a stejně neúspěšný byl i výzkum v archivu Slovenského ústavu kartografie a geodézie v Bratislavě. Vzhledem k těmto skutečnostem a nedochování druhotných zpráv, poukazujících na existenci staršího pečetidla s pečetním obrazem, se přistoupilo k tvorbě zcela nového znaku. Vycházelo se při tom z tradičního zaměstnání obyvatelstva v minulosti, kterým bylo zemědělství, na což poukazuje i dodnes stojící funkční mlýn ze začátku 19. století, který nové pečetní znamení alespoň symbolicky znázorňuje.
Obecní znak tvoří: V zeleném poli štítu stříbrný bílý mlýn se zlatým (žlutým) kolem a střechami, pod ním dva zkřížené zlaté (žluté) svazky obilních klasů. Pozdněgotický štít byl zvolen pro jeho jednoduchost a velkou rozšířenost v městské a obecní heraldice.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ředitelka zdejší pobočky základní umělecké školy /ZUŠ/ Alžbeta Mišleyová pravidelně každý rok organizuje koncerty žáků ZUŠ. Jedním z nejznámějších absolventů této ZUŠ je A. Kokos, který je posluchačem VŠMU v Bratislavě obor dirigent.
V obci pracuje živnostník Jan Bercik, který se zabývá výrobou historických zbraní.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Doc.František Hradešín PhDr. Csc. - Jazykovědec
- PhDr. Július Béreš Csc. - Archeolog
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jenkovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine. (ZIP 128,1 kB)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ing. Jaroslav André je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální webstránka obce
- Znak a vlajka obce v Heraldickém rejstříku Slovenské republiky[nedostupný zdroj]
- Encyklopédia slovenských obcí (Jenkovce) [online]. Slovenská televize, 2017 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.