Jedlovská kyselka
| Jedlovská kyselka | |
|---|---|
.jpg) Pramen v červenci 2019 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Stará Voda |
| Místní část | Jedlová |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′25″ s. š., 12°35′20″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 7,2 °C (1974)[1] 7,9 °C (2016)[2] |
| Vydatnost | 1,8 l/min (1974)[3] 3,9 l/min (2016)[2] |
| Mineralizace | 2270 mg/l (1974)[3] |
| Obsah CO2 | 3200 mg/l (2016)[2] 3000 mg/l[4] |
| Ostatní | |
| Typ | silně mineralizovaná studená kyselka[5] |
| Nadm. výška | 595 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Jedlovská kyselka (rovněž Kyselka v Jedlové) je volně přístupný minerální pramen v Jedlové, osadě obce Stará Voda v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]
Minerálka vyvěrá v lese v k. ú. Stará Voda u Mariánských Lázní u jižního okraje Podčeskoleské pahorkatiny při hranici s Českým lesem.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Jedlovská kyselka se nachází na ostrůvku mezi rameny Kosového potoka. Vlastní vývěr leží o 25 cm níže, než je hladina potoka. Pramen vyvěrá v nivních sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří pararuly a svory chebsko-dyleňského krystalinika.[7]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pramen byl v minulosti proslulý lahodnou chutí danou vysokým obsahem oxidu uhličitého. V roce 1920 koupil pozemek s pramenem mariánskolázeňský podnikatel Hans Haubner za účelem obchodní spekulace. Rovněž koupil pozemek s Panskou kyselkou u Drmoulu. Neměl zájem minerálky stáčet, ale se ziskem je prodat městu Mariánské Lázně. Opravil jímání Jedlovské kyselky a minerálku přejmenoval na Kristův pramen (Christusquellle). Nový název pramene se však neujal. Nakonec Jedlovskou kyselku Mariánské Lázně skutečně odkoupili, ne však Panskou kyselku. Město ovšem pramen nevyužívalo a obyvatelstvu zůstal veřejně přístupný. Po první světové válce byl pramen překryt stříškou a obehnán nízkou zídkou. Ještě v 50. letech 20. století vytékala minerálka dvěma trubkami a vydatnost byla 1–2 litry za minutu, po další úpravě a osazení betonové skruže se vydatnost zvýšila na 5–7 litrů za minutu. Po roce 1989 došlo k novým úpravám pramene a jeho okolí. Pramen byl překryt otevřeným dřevěným altánem o půdorysu 3x3 metry. Upravena byla i přístupová pěšina k prameni a postaven dřevěný povalový chodníček s můstkem přes jedno rameno Kosového potoka. Místo bylo doplněno informační tabulí s historií pramene a údaji o chemickém složení, u odběrného místa byly instalovány odpadkové koše.[4][8]
Vlastnosti a složení[editovat | editovat zdroj]
Vývěr byl v minulosti známý svou tzv. intermitencí, tedy přerušovaným výstřikem. Předpokládá se existence podzemní dutiny, která se určitou dobu plní a teprve po jejím naplnění minerálka vytryskne. V roce 1974 byl interval mezi dvěma výstřiky 9–20 sekund. Přerušovaný vývěr se postupně ztrácel a nakonec ustal.[8]
Teplota pramene mírně kolísá mezi 7 až 8 °C, celková mineralizace činí přibližně 2 300 mg/litr. Obsah oxidu hličitého je vysoký, dosahuje 3 000 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah sodíku v hodnotě 332 mg/litr a oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 32 mg/litr. Hodnota pH je 5,5.[1] Na informační tabuli u altánu kyselky se uvádí, že kvalita minerální vody není pravidelně sledována a její pití je na vlastní nebezpečí.
Přístupnost[editovat | editovat zdroj]
Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. Z cyklostezky č. 2135 vedené po lesní cestě odbočuje asi 100 metrů za poslední chatou v jižní části Jedlové pěšina k prameni. Vzdálenost od odbočky k prameni činí asi 150 m.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Jedlová, s. 118–121.
- ↑ a b c Jedlová [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Kyselka v Jedlové - tabulka složení kyselky [online]. Obec Stará Voda [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 150–152.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b KVĚT, Radan. Minerální vody České republiky. Třebíč: Akcent, 2011. 150 s. ISBN 978-80-7268-862-3. Kapitola Jedlová, s. 58.
- ↑ Mapy.cz [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedlovská kyselka na Wikimedia Commons - Jedlovská kyselka v databázi eSTUDÁNKY
- Pramen Jedlová [online]. Hamelika.cz. Dostupné online.
