Jan Ferdinand z Lamberka
| Jan Ferdinand z Lamberka | |
|---|---|
 Rodový erb knížat z Lambergu | |
| Narození | 11. ledna 1689 |
| Úmrtí | 16. října 1764 (ve věku 75 let) |
| Místo pohřbení | Augustiniánský kostel ve Vídni |
| Povolání | šéfdirigent, voják, důstojník a pokladník |
| Choť | (1721) Marie Františka Konstancie Gilleisová (1691–1760) |
| Rodiče | František Josef z Lambergu a Anna Marie z Trauttmansdorffu |
| Funkce | tajný rada |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Ferdinand hrabě z Lamberka (německy Johann Ferdinand von Lamberg, 11. ledna 1689 – 16. října 1764) byl rakouský šlechtic z říšského hraběcího rodu Lambergů, důstojník a císařský dvorní a komorní hudební ředitel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jan Ferdinand se narodil jako předposlední syn hraběte (později knížete) Františka Josef z Lambergu(-Steyru) (1637–1712) a jeho manželky Anny Marie hraběnky z Trautmannsdorfu (1642–1727).
Původně byl určen pro duchovní dráhu a v roce 1701 získal místo kanovníka v Pasově, to však roku 1709 předal svému mladšímu bratrovi Františku Aloisovi a sám vstoupil do císařské armády.
V roce 1714 dosáhl hodnosti podplukovníka a stal se generál-adjutantem maršála Evžena Savojského. V této pozici si vedl dobře ve válce proti Turkům, 12. října 1716 dobyl Temešvár a oznámil kapitulaci do Vídně.
V roce 1721 se oženil s dvakrát ovdovělou hraběnkou Konstancií Gilleisovou (1691–1760). Z tohoto manželství se narodily čtyři děti, tři dcery a syn Alois František Josef, který však zemřel po prvním roce života.
Po rezignaci na vojenskou službu nastoupil službu u dvora císaře Karla VI. a v letech 1732 až 1741 byl dvorním a komorním hudebním ředitelem (tzv. Musikgraf).
Po smrti svého bratra Jana Filipa, který byl mj. nejvyšším lovčím v Tyrolsku, c.k. skutečným tajným radou a komorník a též rytíř svatého Václava, zdědil Jan Ferdinand v roce 1735 fideikomisní panství v Tyrolsku (mj. zámek Münichau) a Kitzbühel a další panství v Dolním Rakousku.
Hrabě Jan Ferdinand z Lamberka zemřel 16. října 1764 a byl pohřben vedle své manželky v rodinné kryptě Lambergů ve vídeňském kostele augustiniánů. Neměl mužského potomka a jeho majetky tak zdědil jeho synovec, říšský kníže Jan Bedřich Josef, syn knížete Františka Antonína a jeho manželky Ludoviky, princezny z Hohenzollern-Hechingenu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Ferdinand von Lamberg na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Constantin von Wurzbach: Lamberg, Johann Ferdinand Graf von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 14. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1865, S. 30.
- Jahrbuch der k. k. heraldischen Gesellschaft Adler, 1895
- Franz Karl Wissgrill: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten, Band 5. F. Seizer, Wien 1804
