Jan Bogdan Tarnowski
| Jan Bogdan Tarnowski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. srpna 1805 Horochiv  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. ledna 1850 (ve věku 44 let) Sulejów Rakouské císařství |
| Národnost | polská |
| Alma mater | Krzemieniec Lyceum |
| Povolání | politik |
| Choť | Gabrielą Małachowską |
| Děti | Jan Dzierżysław Tarnowski Stanisław Tarnowski |
| Rodiče | Jan Feliks Tarnowski Waleria Strojnowska |
| Rod | Tarnowští |
| Příbuzní | Zdzisław Tarnowski, Juliusz Tarnowski a Adam Tarnowski (vnoučata) |
| Funkce | poslanec Kroměřížského sněmu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Bogdan hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa (20. srpna 1805 Horochiv – 28. ledna 1850 Sulejów) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval střední školu v Kremenci.[1] V letech 1823–1825 studoval v Paříži architekturu.[2] Zúčastnil se listopadového povstání, jeho majetek ve Volyni, zděděný po matce, byl ruskými úřady zabaven, a proto v roce 1831 emigroval do Haliče.[2]
V letech 1842–1850 byl majitelem panství v Dzikowě (panství zahrnovalo město Tarnobřeh a řadu vesnic: Dęba, Dzików, Furmany, Grabiny, Miechocin, Przyszów, Sielec, Tarnowska Góra, Trześń, Wielowieś, Zakrzów, Żupawa).[3]
V listopadu 1829 se oženil s Gabrielou Małachowskou (1800–1862). Z devíti potomků páru se pět dožilo dospělosti:
- Waleria (8. 8. 1830 Końskie – 1. 10. 1914 Veľké Zálužie), manž. 1855 Franciszek Mycielski (14. 3. 1832 Chociszewo – 2. 3. 1901 Wiśniowa)[4]
- Karolina (15. 2. 1832 Dzików – 27. 3. 1888 Chorzelów), manž. 1853 Jan Józef Tarnowski (6. 12. 1826 Chorzelów – 11. 4. 1898 Chorzelów)[5]
- Jan Dzierżysław Tarnowski (11. 1. 1835 Horochiv – 11. 5. 1894 Dzików), manž. 1861 Zofia Zamoyska (30. 10. 1839 Krakov – 30. 12. 1930 Dzików)[6]
- Stanisław (7. 11. 1837 Dzików – 31. 12. 1917 Krakov), manž. 1874 Róża Branicka (3. 8. 1854 Varšava – 23. 2. 1942 Rudnik nad Sanem)[7]
- Juliusz Stefan Józef Tarnowski (6. 12. 1840 Dzików – 20. 6. 1863 Komorów), padl během lednového povstání, svobodný a bezdětný[8]
Politické působení[editovat | editovat zdroj]
Během revolučního roku 1848 se opět zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen, jako poslanec za volební obvod Rozwadow v Haliči, do rakouského ústavodárného Říšského sněmu. V záznamech Říšského sněmu je uveden jako statkář.[9] Patřil ke sněmovní levici.[10] Kvůli neznalosti německého jazyka v parlamentu nemluvil.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Parlament Österreich Republik, Kurzbiografie Tarnowski, Jan Bogdan Graf – Parlamentarier 1848-1918 online [2.12.2019]
- ↑ a b c Rys życia Jana Bogdana Tarnowskiego, wydał Walery Wielogłowski, Kraków 1850, s. 9.
- ↑ Krzysztof Ślusarek, W przededniu autonomii Własność ziemska i ziemiaństwo zachodniej Galicji w połowie XIX wieku, Warszawa 2013, s. 119, 377-378.
- ↑ Waleria hr. Tarnowska z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Karolina hr. Tarnowska z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Jan Dzierżysław Dzierzysław hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Stanisław Kostka hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Juliusz Stefan Józef hr. Tarnowski z Tarnowa h. Leliwa. Sejm-Wielki.pl [online]. [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
