Jadwiga Sikorska-Klemensiewiczowa
| Jadwiga Sikorska-Klemensiewiczowa | |
|---|---|
.jpg) Jadwiga Sikorska-Klemensiewiczowa (1912) | |
| Narození | 1. ledna 1871 Młynów |
| Úmrtí | 30. května 1963 (ve věku 92 let) Krakov |
| Místo pohřbení | Salvátorův hřbitov |
| Alma mater | Jagellonská univerzita |
| Povolání | farmaceutka |
| Choť | Zygmunt Klemensiewicz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jadwiga Klemensiewiczowa, rozená Sikorska (1. ledna 1871 Młynów, Lodžské vojvodství – 30. května 1963 Krakov), byla farmaceutka, spolu se Stanisławou Dowgiałłównou a Janinou Kosmowskou byla jedna z prvních studentek v historii Jagellonské univerzity.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou Stanisława Sikorského, inženýra, technologa a chemika, ředitele obchodu s cukrovinkami, a Julie rozené Rostalski, absolventky Mariinského institutu, vzdělávací aktivistky a zakladatelky Lidového knihkupectví ve Varšavě.
V 11 letech začala studovat na škole Jadwigy Sikorské ve Varšavě (sestra jejího otce). V roce 1885 složila zkoušku pro 7. třídu 2. dívčího nižšího gymnázia ve Varšavě, kde navázala kontakt mimo jiné s ženským a socialistickým hnutím. kamarádila se se svou spolužačkou Rosou Luxemburgovou. V roce 1887 složila zkoušku na domácí učitelku. Ve stejném roce navštěvovala botanické a mineralogické kurzy na Uniwersytet Latający. V roce 1894 složila zkoušku na lékárnickou asistentku. Tehdy se začala ucházet o přijetí na lékařskou fakultu Jagellonské univerzity. Bylo ji vyhověno a byla přijata jako jedna ze tří studentek. Dosud bylo vysokoškolské studium vyhrazeno mužům. V roce 1898 absolvovala magisterský titul v oboru farmacie.
O rok dříve se provdala za přítele z lékařských studií Zygmunta Klemensiewicze, který mj. redigoval socialistické časopisy. Manželka mu pomáhala jako redaktorka, autorka a překladatelka zahraničního tisku. Stala se také první prezidentkou Všeobecné profesní asociace pracujících žen. V roce 1903 jako první lékárnice v Haliči s magisterským titulem otevřela sklad lékárenského materiálu (drogerii) v Krakově v Karmelické ulici 15,[1] kde byly zaměstnávány pouze ženy, včetně jejích kamarádek ze studií. Spolu se skupinou učitelů se podílela na redigování týdeníku pro děti „Promyk“. Během první světové války pracovala v krakovské lékárně „Pod Gwiazdą“,[2] kterou vlastnil magistr Konstanty Wiszniewski.
V Sygneczowě pěstovala od roku 1922 léčivé rostliny. Po čtyřech letech dům v Sygneczowě předala své dceři a zeťovi a sama se vrátila k profesi lékárnice. V letech 1924–1932 pracovala jako retaxátor receptů v Okresním sdružení nemocenských pokladen v Krakově. V pozdějších letech prováděla výzkum dětské psychiky.[2] Měla tři dcery, včetně lékařky Jadwigy Beaupré.
Po manželově smrti odešla v roce 1948 ke své nejmladší dceři do Španělska a po sedmi letech se vrátila do Polska. Zemřela v Krakově v roce 1963.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jadwiga Sikorska-Klemensiewiczowa na polské Wikipedii.
- ↑ ÖNB-ANNO - Nowe Słowo. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Wyborcza.pl. wyborcza.pl [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- A. Strzelecka, Klemensiewiczowa Jadwiga [w:] Polski Słownik Biograficzny, t.12, Warszawa – Kraków 1966, s. 600 – 601.
- J. Sikorska–Klemensiewiczowa, Przebojem ku wiedzy. Wspomnienia jednej z pierwszych studentek krakowskich ostatniego dziesięciolecia XIX wieku, Wrocław 1961.
- Słownik biograficzny działaczy polskiego ruchu robotniczego, t. 3, Warszawa 1992, s. 181.
- M. Petryna, Jadwiga Sikorska-Klemensiewiczowa. Droga do świątyni wiedzy, [w:] Krakowski Szlak Kobiet. Przewodniczka po Krakowie emancypantek. Tom II, pod red. E. Furgał, wyd. Fundacja Przestrzeń Kobiet, Kraków 2010.
