Invalidní důchod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Invalidní důchod je jedním z důchodů poskytovaných státem z českého důchodového pojištění (vedle toho existují důchody starobní, vdovský a vdovecký a sirotčí). Nyní existuje pouze jeden druh invalidního důchodu, a to s účinností od 1.1.2010. Předtím se rozlišovaly dva druhy invalidních důchodů - plný a částečný invalidní důchod. To již teď neplatí. Existují však tři stupně invalidity. A tak v České republice máme (jeden) invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a konečně invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Přitom platí, že první stupeň invalidity je nejméně závažný, zatímco třetí stupeň invalidity je nejtěžší.

Stupně invalidity[editovat | editovat zdroj]

Příslušný stupeň invalidity se určuje podle poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Aby měl příslušný pojištěnec nárok alespoň na invalidní důchod pro invaliditu prvého stupně, musí nastat pokles jeho pracovní schopnosti o minimálně 35 %. Rozmezí 35 - 49 % poklesu pracovní schopnosti znamená tedy invaliditu prvého stupně, 50 - 69 % pokles pracovní schopnosti invaliditu druhého stupně a nejtěžší třetí stupeň invalidity nastává při poklesu pracovní schopnosti minimálně o 70 % a více.

Posuzování invalidity[editovat | editovat zdroj]

Zdravotní stav a pracovní schopnost posuzují příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (resp. jejich lékaři). Tyto orgány sociálního zabezpečení u dané osoby posuzují jak existenci invalidity, tak i změnu stupně invalidity. Můžeme přitom rozlišovat zjišťovací a kontrolní lékařské prohlídky. V zásadě zjišťovací lékařské prohlídky se provádějí u občana, který o přiznání invalidního důchodu teprve žádá. Kontrolní lékařské prohlídky se pak zpravidla provádějí v pravidelných termínech u občanů, kteří již invalidní důchod přiznaný mají a kontroluje se u nich, zda invalidita trvá a případně zda nedošlo ke změně stupně invalidity. Kontrolní lékařská prohlídka může proběhnout i v nepravidelném termínu z podnětu některého z oprávněných státních orgánů.

Podmínky nároku na invalidní důchod[editovat | editovat zdroj]

  • Základní podmínkou pro přiznání invalidního důchodu je fakt, že je pojištěnec invalidní. To vyžaduje, aby u pojištěnce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % - tedy aby nastala minimálně invalidita prvého stupně (viz odstavec výše).
  • Další podmínkou je, aby pojištěnec nedosáhl 65 let věku nebo důchodového věku (pro starobní důchod), je-li důchodový věk vyšší než 65 let.
  • Dalším důležitým předpokladem pro nárok na invalidní důchod je, že pojištěnec získal potřebnou dobu pojištění. V zásadě platí, že čím starší je pojištěnec, tím tato doba musí být delší [1]. Tento předpoklad - tedy dosažení potřebné doby pojištění však nemusí být splněn, pokud se pojištěnec stal invalidním následkem pracovního úrazu (či nemoci z povolání).
  • Nárok na invalidní důchod nemá ten, kdo splnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na "klasický" (nikoliv předčasný) starobní důchod. Toto neplatí a nárok na invalidní důchod má ten, kdo se stal invalidním následkem pracovního úrazu (či nemoci z povolání). Z toho vyplývá, že ten, kdo se stal invalidním následkem pracovního úrazu (či nemoci z povolání) a má nárok na starobní důchod, má zároveň nárok i na invalidní důchod. V takové situaci se však vyplácí jen jeden z těchto dvou důchodů, a to ten, co je vyšší.
  • Další podmínka týkající se nároku na invalidní důchod musí být splněna v situaci, kdy byl přiznán tzv. předčasný starobní důchod. Pokud pojištěnec zároveň již dosáhl důchodového věku ke dni vzniku invalidity, nárok na invalidní důchod nevznikne. Pouze pokud by se stal invalidním následkem pracovního úrazu (či nemoci z povolání) pojištěnec, kterému byl přiznán tzv. předčasný starobní důchod a zároveň již dosáhl důchodového věku, měla by tato osoba nárok i na invalidní důchod. V této situaci by byl tomuto pojištěnci vyplácen důchod jen jeden (starobní nebo invalidní), a to ten vyšší.

Výše invalidního důchodu[editovat | editovat zdroj]

Výše dávky invalidního důchodu je součtem základní a procentní výměry invalidního důchodu. Výše základní výměry přitom činí 9 % průměrné mzdy měsíčně (v roce 2012 tato částka vychází na 2270 Kč měsíčně). Výše procentní výměry invalidního důchodu se vypočítává z výpočtového základu. Přitom platí, čím vyšší stupeň invalidity, tím je vyšší procentní výměra invalidního důchodu.

Řízení o přiznání invalidního důchodu[editovat | editovat zdroj]

Řízení o přiznání dávky invalidního důchodu se zahajuje na základě písemné žádosti. Tyto žádosti sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech. Příslušnou je okresní správa sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu občana nebo dle místa hlášeného pobytu v České republice, jde-li o cizince. V Praze je příslušná Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně pak Městská správa sociálního zabezpečení Brno. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. U občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena podává žádost jeho zákonný zástupce.

Výše bylo uvedeno, že žádost o přiznání dávky invalidního důchodu se podává u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (resp. Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno). Poté je však touto institucí žádost postoupena jinému orgánu sociálního zabezpečení, a to České správě sociálního zabezpečení, která o přiznání dávky rozhodne.

Česká správa sociálního zabezpečení (resp. Pražská správa sociálního zabezpečení či Městská správa sociálního zabezpečení Brno) potom písemně občanovi doručí rozhodnutí o přiznání (či nepřiznání) dávky invalidního důchodu.

Pokud občan s tímto rozhodnutím nesouhlasí, může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (tj. zpravidla doručení rozhodnutí občanovi) podat písemné námitky. Ty se podávají České správě sociálního zabezpečení (resp. Pražské správě sociálního zabezpečení či Městské správě sociálního zabezpečení Brno).

Pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů, jsou k posouzení invalidity a k rozhodování o dávce invalidního důchodu (příp. o písemných námitkách) příslušné orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, příp. Ministerstva spravedlnosti.

Zvláštní druh invalidního důchodu - "invalidita z mládí"[editovat | editovat zdroj]

Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu.

Několik čísel[editovat | editovat zdroj]

Dle důchodové statistiky České správy sociálního zabezpečení bylo za období červen 2012 vypláceno celkem 427.887 invalidních důchodů (pro všechny stupně invalidity). Z toho 49 % bylo invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně, 14 % pro invaliditu druhého stupně a 37 % pro invaliditu prvého stupně [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká správa sociálního zabezpečení, Důchodové pojištění, Účast na pojištění, Doba pojištění
  2. Česká správa sociálního zabezpečení - Důchodové statistiky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]