Inženýrská geologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Inženýrská geologie je aplikace geologických věd k inženýrským pracím za účelem zajištění toho, aby geologické faktory, které ovlivňují danou lokalitu, návrh, konstrukci, provedení a údržbu inženýrských prací byly řádně a adekvátně zajištěny.

Eroze podpořená nesprávnou orbou

Inženýrští geologové zkoumají a navrhují geologické a geotechnické řešení, analýzy nebo návrhy spojené s lidským vývojem. Sféra působení inženýrského geologa je v podstatě v oblasti interakcí mezi zemí a budovami, zkoumání toho jak země vnímá a reaguje na lidské podněty, chování nebo lidmi postavené budovy.

Inženýrsko-geologické studie mohou být prováděny během plánování, analýzy dopadu na životní prostředí, civilních nebo strukturálních inženýrských návrhů, hodnotového inženýrství a nebo konstrukční fáze na veřejných či soukromých pracovních projektech. Také po dokončení konstrukce nebo během forenzní fáze projektu.

Vádí v poušti Negev

Druh prací, kterým se inženýrští geologové věnují zahrnuje: geologická nebezpečí, geotechniku, vlastnosti materiálů, sesuvy půdy a stabilitu svahu, eroze], odvodnění, povodně, seismické zkoumání a další. Inženýrsko geologické studie mohou být prováděny geologem nebo inženýrským geologem, který je řádně vzdělaný a vycvičený, a který získal potřebné zkušenosti týkající se poznání a interpretace přírodních procesů, porozumění tomu jak tyto procesy ovlivňují lidmi postavené objekty (a naopak) a má velké porozumění, což se týká metod na zmírnění možných nebezpečí, která by mohla vzniknout díky nepříjemným přírodním podmínkám a nebo stavů, za které mohou lidmi postavené objekty.

Hlavní cíl pro inženýrského geologa je ochrana životů a majetku proti poškození způsobené geologickými podmínkami.

Praktiky inženýrských geologů jsou také úzce spojeny s praktiky geotechnického inženýrství, půdních mechanismů, environmentální geologie a ekonomické geologie. Pokud se nachází rozdíl v popisu obsahů těchto disciplín, tak se především vyskytuje v aplikování teorie nebo v zkušenosti odborníka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestože geologie jako věda existuje už od 18. století, v moderní podobě nebyla inženýrská geologie a její využití rozpoznána jako plnohodnotná vědní disciplína až do pozdní části 19. století a brzkých let 20. století. První kniha nazvaná Inženýrská geologie byla vydána v roce 1880 Williamem Penningem. Na počátku 20. století Charles Berkey, vystudovaný americký geolog, který byl považován za prvního Inženýrského geologa, pracoval na několika projektech týkajících se dodávky vody v New Yorku a později pracoval na Hooverově přehradě a spoustě dalších projektů. První americká učebnice týkající se inženýrské geologie, byla napsána v roce 1914 Riesem a Watsonem. V roce 1925, Karl von Terzaghi, rakouský vystudovaný inženýr a geolog, publikoval svou první práci týkající se půdních mechanismů (v němčině). Terzaghi je znám jako zakladatel půdních mechanismů, ale také měl velký zájem o geologii. Terzaghi považoval půdní mechanismy za odbor patřící pod inženýrskou geologii. Terzaghi společně s Redlichem a Kampem publikovali svou vlastní práci o inženýrské geologii. (také německy) V roce 1928 se stala nehoda na stavbě přehrady u St. Francis v Kalifornii, kde 426 lidí zahynulo, což vedlo ke zvýšení poptávky po geolozích v oboru inženýrských prací. Během následujících let se stalo více podobných nehod, což vedlo k ještě větší poptávce po geolozích, kteří by pracovali na velkých inženýrských projektech. Nejmladší zmínka o definici pojmu „inženýrského geologa“ anebo „profesionálního inženýrského geologa“ je z roku 1951 a byla podána výkonným výborem divize inženýrské geologie z geologického sdružení v Americe.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bates and Jackson, 1980, Glossary of Geology: American Geological Institute.
  • Kiersh, 1991, The Heritage of Engineering Geology: The First Hundred Years: Geological Society of America; Centennial Special Volume 3
  • Legget, Robert F., editor, 1982, Geology under cities: Geological Society of America; Reviews in Engineering Geology, volume V, 131 pages; contains nine articles by separate authors for these cities: Washington, DC; Boston; Chicago; Edmonton; Kansas City; New Orleans; New York City; Toronto; and Twin Cities, Minnesota.
  • Legget, Robert F., and Karrow, Paul F., 1983, Handbook of geology in civil engineering: McGraw-Hill Book Company, 1,340 pages, 50 chapters, five appendices, 771 illustrations. ISBN 0-07-037061-3
  • Price, David George, Engineering Geology: Principles and Practice, Springer, 2008 ISBN 3-540-29249-7
  • Prof. D. Venkat Reddy, NIT-Karnataka, Engineering Geology, Vikas Publishers, 2010 ISBN 978-81259-19032
  • Bulletin of Engineering Geology and the Environment
  • Wang H. F., Theory of Linear Poroelasticity with Applications to Geomechanics and Hydrogeology, Princeton Press, (2000).
  • Yang X. S., Mathematical Modelling for Earth Sciences, Dunedin Academic Press, (2008).
  • Waltham T., Foundations of Engineering Geology, 2nd Edition, Taylor & Francis, (2001).