Inés de Castro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Posmrtný portrét Inês de Castro

Inês Pérez de Castro (Inés ve španělštině a galicijštině) (1325 - 7. ledna 1355) byla španělská šlechtična. Byla milenkou a po své smrti prohlášenou právoplatnou manželkou portugalského krále Petra I. Petr ji prý coby král dal exhumovat a prohlásit za portugalskou královnu.

Obsah

Životopis [editovat]

Otcem Inês byl Pedro Fernández de Castro, pán na Lemosu a Sarrii, a matkou jeho milenka Aldonza Lorenzo de Valladares. [1] Její předci byli manželští i nemanželští potomci galicijských a portugalských šlechtických rodin.

Inês přišla do Portugalska v roce 1340 jako dvorní dáma Constanzy Manuely de Villena, nedávno provdané za portugalského prince Petra, dědice trůnu (jeho první manželství z roku 1325 s Blankou Kastilskou bylo roku 1333 anulováno). Princ se však zamiloval právě do Konstanciiny dvorní dámy a začal zanedbávat svou zákonnou manželku, čímž ohrozil již tak slabé vztahy s Kastílií. Kromě toho přivedla Petrova láska k Inês k moci kastilskou šlechtu ve vyhnanství, bratři Inês se stali princovými rádci. Král Afons IV. Portugalský, Petrův otec, sledoval vliv Inês na svého syna s nelibostí. Čekal, že jejich vztah odezní, ale to se nestalo.

Vražda Inês klášteře Santa Clara v Coimbra

Constanza zemřela v roce 1345. Afons IV. se pokusil několikrát přichystat pro syna další sňatek, ale Petr odmítal vzít si jinou ženu než Inês, jejíž původ ji příliš nepředurčoval k tomu být královnou. Petrův legitimní syn, budoucí král Ferdinand I. Portugalský, byl křehké dítě, zatímco nemanželské děti Petra a Inês se měly k světu, což vyvolávalo u portugalské šlechty obavy týkající se kastilského vlivu na Petra. Afons IV. po smrti Constanzy vykázal Inês ode dvora, Petr vztah neukončil. Afons IV. nakonec v roce 1355 nařídil Inês zabít. Pêro Coelho, Álvaro Gonçalves a Diogo Lopes Pacheco odjeli do kláštera Santa Clara ve městě Coimbra, kde prý Inês usekli hlavu před jejím malým dítětem. Když se Petr o její smrti doslechl, dal vrahy hledat a dva z nich se mu skutečně podařilo najít. Byli veřejně popraveni a jejich srdce vyrvána z těla. Petr prohlásil, že mu totiž rozbili srdce na prach.

Peter se stal králem o dva roky později, v roce 1357. Poté prohlásil, že se s Inês tajně oženil (prý v roce 1354), tudíž že je právoplatná královna. Jeho slova byla a stále jsou jediným dokladem o uzavření manželství. Legenda vypráví, že Petr dal tělo Inês exhumovat a nutil celý dvůr přísahat věrnost nové královně tak, že jí políbí ruku. Později byla pohřbena v cisterciáckém klášteře Alcobaça, kde je její rakev stále k viděni, naproti Petrově, a tak na sebe znovu budou moci pohlédnout v den posledního soudu. Obě mramorové rakve jsou bohatě zdobeny výjevy z jejich života, a Petrovým slibem, že spolu budou até ao fim do mundo (až do konce světa). Je to nejsilnější milostný příběh v portugalských dějinách.

Potomci [editovat]

Inês de Castro a Petr I. měli následující děti:

  • Afonso (1346-1346), zemřel krátce po narození
  • Beatriz, hraběnka z Alburquerque, (1347-1381), manžel Sancho z Alburquerque
  • Jan, vévoda z Valencia de Campos (1349-1397), uchazeč o trůn během let 1383-1385
  • Dinis (1354-1397), uchazeč o trůn během let 1383-1385

S milenkou Terezou Gille Lourenço měl Petr dalšího syna, rovněž portugalského krále a zakladatele dynastie z Avisu, Jana I.

Reference [editovat]

  1. Diccionario Histórico, genealógico y heráldico de las familias ilustres de la Monarquia Espanola, Ed . Luis Vilar Y Pascual, Juan José Vilar Psayla, (Imprenta de DF Sanchez Cargo de Espinosa Augustin, 1859), 253.

Související články [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Odkazy [editovat]

  • Diccionario Histórico, genealógico y heráldico de las familias ilustres de la Monarquia Espanola, Ed. Luis Vilar Y Pascual, Juan José Vilar Psayla, Imprenta de DF Sanchez Cargo de Espinosa Augustin, 1859.
  • [1]