Inés de Castro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Inés de Castro
královna portugalská
Inés de Castro
Posmrtný portrét Inês de Castro
Doba vlády 1360
Narození 1325
Galície
Úmrtí 7. ledna 1355
Coimbra
Pochována Klášter Alcobaça
Předchůdce Beatrix Kastilská
Následník Eleonora Teles de Menezes
Panovník Petr I. Portugalský
Potomci Alfons
Beatrix
Jan
Dinis
Dynastie Castro
Otec Pedro Fernández de Castro
Matka Aldonza Lourenzo de Valladares

Inês Pérez de Castro (Inés ve španělštině a galicijštině, 13257. ledna 1355) byla španělská šlechtična. Byla milenkou a po své smrti prohlášenou právoplatnou manželkou portugalského krále Petra I. Petr ji prý coby král dal exhumovat a prohlásit za portugalskou královnu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Otcem Inês byl Pedro Fernández de Castro, pán na Lemosu a Sarrii, a matkou jeho milenka Aldonza Lorenzo de Valladares.[1] Její předci byli manželští i nemanželští potomci galicijských a portugalských šlechtických rodin.

Inês přišla do Portugalska v roce 1340 jako dvorní dáma Constanzy Manuely de Villena, nedávno provdané za portugalského prince Petra, dědice trůnu (jeho první manželství z roku 1325 s Blankou Kastilskou bylo roku 1333 anulováno). Princ se však zamiloval právě do Konstanciiny dvorní dámy a začal zanedbávat svou zákonnou manželku, čímž ohrozil již tak slabé vztahy s Kastilií. Kromě toho přivedla Petrova láska k Inês k moci kastilskou šlechtu ve vyhnanství, bratři Inês se stali princovými rádci. Král Alfons IV. Portugalský, Petrův otec, sledoval vliv Inês na svého syna s nelibostí. Čekal, že jejich vztah odezní, ale to se nestalo.

Vražda Inês klášteře Santa Clara v Coimbra

Constanza zemřela v roce 1345. Afons IV. se pokusil několikrát přichystat pro syna další sňatek, ale Petr odmítal vzít si jinou ženu než Inês, jejíž původ ji příliš nepředurčoval k tomu být královnou. Petrův legitimní syn, budoucí král Ferdinand I. Portugalský, byl křehké dítě, zatímco nemanželské děti Petra a Inês se měly k světu, což vyvolávalo u portugalské šlechty obavy týkající se kastilského vlivu na Petra. Afons IV. po smrti Constanzy vykázal Inês ode dvora, Petr vztah neukončil. Afons IV. nakonec v roce 1355 nařídil Inês zabít. Pêro Coelho, Álvaro Gonçalves a Diogo Lopes Pacheco odjeli do kláštera Santa Clara ve městě Coimbra, kde prý Inês usekli hlavu před jejím malým dítětem. Když se Petr o její smrti doslechl, dal vrahy hledat a dva z nich se mu skutečně podařilo najít. Byli veřejně popraveni a jejich srdce vyrvána z těla. Petr prohlásil, že mu totiž rozbili srdce na prach.

Peter se stal králem o dva roky později, v roce 1357. Poté prohlásil, že se s Inês tajně oženil (prý v roce 1354), tudíž že je právoplatná královna. Jeho slova byla a stále jsou jediným dokladem o uzavření manželství. Legenda vypráví, že Petr dal tělo Inês exhumovat a nutil celý dvůr přísahat věrnost nové královně tak, že jí políbí ruku. Později byla pohřbena v cisterciáckém klášteře Alcobaça, kde je její rakev stále k viděni, naproti Petrově, a tak na sebe znovu budou moci pohlédnout v den posledního soudu. Obě mramorové rakve jsou bohatě zdobeny výjevy z jejich života, a Petrovým slibem, že spolu budou até ao fim do mundo (až do konce světa). Je to nejsilnější milostný příběh v portugalských dějinách.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Inês de Castro a Petr I. měli následující děti:

  • Afonso (1346–1346), zemřel krátce po narození
  • Beatriz, hraběnka z Alburquerque, (1347–1381), manžel Sancho z Alburquerque
  • Jan, vévoda z Valencia de Campos (1349–1397), uchazeč o trůn během let 1383–1385
  • Dinis (1354–1397), uchazeč o trůn během let 1383–1385

S milenkou Terezou Gille Lourenço měl Petr dalšího syna, rovněž portugalského krále a zakladatele dynastie z Avisu, Jana I.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Diccionario Histórico, genealógico y heráldico de las familias ilustres de la Monarquia Espanola, Ed. Luis Vilar Y Pascual, Juan José Vilar Psayla, (Imprenta de DF Sanchez Cargo de Espinosa Augustin, 1859), 253.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Diccionario Histórico, genealógico y heráldico de las familias ilustres de la Monarquia Espanola, Ed. Luis Vilar Y Pascual, Juan José Vilar Psayla, Imprenta de DF Sanchez Cargo de Espinosa Augustin, 1859.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Portugalská královna
Předchůdce:
Beatrix Kastilská
1360
Inés de Castro
Nástupce:
Eleonora Teles de Menezes