Hybris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hybris (ὕβρις) znamenala v řeckém starověku navenek projevovanou pýchu, domýšlivost a aroganci, vyzývavé, drzé jednání a vystupování, jež nutně vyvolá trest bohů, který pak postihne celou společnost. Původ slova se odvozuje od předpony hyper- a slovesa jít, kráčet; označovalo tedy něco jako překročení mezí.

Původní význam[editovat | editovat zdroj]

Hybris původně označovala jednání smrtelníka, který nezná svou míru vůči bohům, vůči králi a později i vůči obci, rouhání a vzpouru proti řádu světa. Takové jednání jistě ztrestá bohyně Nemesis. Proto se od nejstarších dob přísně trestala. V městských státech se hybris pokládala jednak za urážku ostatních, jednak za nebezpečnou provokaci, jež může vyvolat pomstu a násilí. Aristotelés[pozn 1] vymezuje hybris jako

„...zahanbení, zneuctění oběti ne proto, aby člověk něčeho dosáhl, ani proto, že se mu něco přihodilo, ale jen z vlastního potěšení. Hybris není pomsta za minulé urážky. Příčinou tohoto potěšení je, že si lidé myslí, že hanobením druhých posilují svoji nadřazenost.“
Niobé oplakává své pobité syny. Obraz A. Bloemaerta (1591, Kodaň)

Mytologie a tragédie[editovat | editovat zdroj]

Staré řecké přísloví koros – hybris – até (tj. blahobyt – pýcha – pád) varovalo před svévolným vystupováním, podobně jako české „pýcha předchází pád“, a bylo jedním z častých témat řecké tragédie. Když Achilles v Iliadě nechá vláčet Hektórovu mrtvolu koněm, dopouští se hybris. Podobně Kreón v Sofoklově Antigoně, když zakáže pohřbít mrtvého Polyneika. Niobé, dcera Tantalova a sestra Pelopova, matka sedmi synů, která se vyvyšovala nad bohyni Létó, jež měla jen dva. Létó se tím cítila uražena a Apollón s Artemidou ji museli pomstít: všech sedm synů pobili svými šípy.

Současné užití[editovat | editovat zdroj]

V současném užití znamená hybris vyzývavé, arogantní jednání, jež provokuje k odvetě, například v politickém jednání států a státníků, v nadutém a pohrdavém přístupu k jiným a podobně. Tak historik Ian Kershaw nazval první díl své knihy o Hitlerovi Hybris.

Další významy[editovat | editovat zdroj]

  • V řecké mytologii je Hybris nymfa, s níž Zeus zplodil poloboha Pana.
  • Podle ní je nazvána planetka Hybris (430), objevená roku 1897.
  • Od příbuzného řeckého slovesa hybrizó, překračuji hranice, se odvozuje moderní pojem hybrid a hybridní – kombinace dvou různých věcí, např. při šlechtění a křížení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Rétorika, 1378b.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hybris na německé Wikipedii.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ian Kershaw, Hitler 1889-1936: Hybris. Praha 2007