Hvězducha
 Hvězducha | |
|---|---|
 Hvězducha Astronium graveolens | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | ledvinovníkovité (Anacardiaceae) |
| Rod | hvězducha (Astronium) Jacq., 1760 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hvězducha[1] (Astronium) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy se střídavými zpeřenými listy a drobnými pětičetnými květy v úžlabních nebo vrcholových květenstvích. Plody jsou podepřené zvětšeným papírovitým kalichem a šíří se větrem. Rod zahrnuje 11 druhů a vyskytuje se v tropické Americe. Šťáva nebo prach z rostlin může způsobit dermatitidu. Některé druhy jsou vyhledávány pro dekorativní a kvalitní dřevo nebo mají význam v domorodé medicíně. Mezi významnější druhy náleží zejména hvězducha jasanolistá (Astronium fraxinifolium) a Astronium graveolens. Druhy Astronium balansae a A. urundeuva byly přeřazeny do samostatného rodu Myracrodruon.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Hvězduchy jsou opadavé, dvoudomé, malé až mohutné stromy, ronící při poranění průsvitnou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, řapíkaté, složené z řapíčkatých, většinou vstřícných, celokrajných, vroubkovaných nebo zubatých lístků. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, pětičetné, stopkaté, uspořádané v úžlabních či vrcholových thyrsoidech. Koruna je zelenavě bílá nebo nažloutlá a stářím růžovějící. Tyčinek je pět, jsou přirostlé k bázi disku a střídají se s korunními lístky. V květech je tenký pětilaločný disk. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů a nese 3 čnělky, obsahuje však pouze jednu komůrku s jediným vajíčkem. Plodem je peckovice, nesoucí často na vrcholu zbytky čnělek a podepřená zvětšeným, vytrvalým, papírovitým kalichem. Mají pryskyřičnatou dužninu a tenkou, za sucha křehkou a lámavou pecku (endokarp).[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod hvězducha zahrnuje 11 druhů. Je rozšířen v tropické Americe od Mexika po Paraguay a severní Argentinu. Největší areál, sahající od Mexika po Paraguay, má druh Astronium graveolens. Rozsáhlý areál má v rámci Jižní Ameriky také hvězducha jasanolistá a Astronium lecointei. Některé druhy jsou endemity východní Brazílie. Astronium obliquum je endemit souostroví Trinidad a Tobago.[4]
Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]
Plody hvězduchy jsou podepřené vytrvalým, zvětšeným kalichem, který zajišťuje jejich šíření větrem.[2]
Jedovatost[editovat | editovat zdroj]
Šťáva z rostlin může způsobit dermatitidu.[2] Prach vznikající při opracování dřeva Astronium graveolens někdy způsobuje vážné poškození kůže, připomínající i popáleniny 2. stupně.[5] Mechanismus účinku je obdobný jako u řady jiných druhů z čeledi ledvinovníkovité.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod Astronium je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Rhoeae.[6] Druhy Astronium balansae a A. urundeuva byly přeřazeny do samostatného rodu Myracrodruon.[4]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- hvězducha jasanolistá (Astronium fraxinifolium)[7]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Hvězduchy poskytují tvrdé, těžké, trvanlivé a často i dekorativní dřevo, používané na stavby i v truhlářství (např. na výrobu nábytku). Není příliš odolné vůči termitům. Dřevo hvězduchy jasanolisté (Astronium fraxinifolium) je obchodováno pod názvem urunday. Je hnědé, červenohnědé až purpurově červené, tmavě žilkované nebo skvrnité, a je považováno za jedno z nejkrásnějších brazilských dřev. Používá se i na stavby mostů a vodních konstrukcí. V Brazílii se z něj vyrábějí i železniční pražce.[8][9] Těží se také dřevo Astronium lecointei a A. graveolens.[3][10] Některé druhy mají význam v domorodé medicíně. Astronium graveolens má baktericidní účinky.[5] Vnitřní kůra a listy Astronium ulei jsou v Guyaně používány jako tonikum, na kašel a při astmatu.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
- ↑ VALTER, Pavel & kol. Udržitelný vývoj světových regionů? Jižní a Střední Amerika [online]. 2017. Dostupné online.
- ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
- ↑ STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1949, čís. 24(6). Dostupné online.
- ↑ STANDLEY, Paul C. Flora of Costa Rica. Botany. 1938, čís. 18(3).
- ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězducha na Wikimedia Commons 
Taxon Astronium ve Wikidruzích
