Hubert Habermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hubert Viktor Habermann
Narození16. března 1901
Bludov
Úmrtí7. května 1945[zdroj?]
Habermannův mlýn
Příčina úmrtíZastřelení
NárodnostČesko-sudetoněmecká
PovoláníMlynář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hubert Viktor Habermann (16. března 1901, Bludov[1]7. května 1945[zdroj?], Habermannův mlýn) byl moravský mlynář, po otci Sudetoněmec. Po konci druhé světové války během vystěhování sudetských Němců násilně zavražděn.

Rodina a původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do movité česko-německé rodiny Augustinu Habermannovi a Ludmile roz. Judrové. Rodinná hrobka jeho rodu se dodnes nachází v Chromči.

Matriční záznam o narození a křtu v bludovské matrice

Byť byl Hubert napůl Čech, hlásil se k německé národnosti, proti Čechům však nic neměl a dokonce s dětmi mluvil česky. Jeho manželka Aurélie byla též Němka pouze napůl a také měla z poloviny české kořeny.[2]

Roku 1937 po předčasné smrti svých bratrů zdědil rodinný mlýn s parní pilou na řece Moravě u cesty mezi Bludovem a Postřelmovem. Za války byl členem organizace Opferring, pobočky NSDAP, ze které byl, pravděpodobně za nedostatečné projevy němectví, vyloučen. K Čechům se choval velmi slušně a zdvořile a pokud před ním někdo kritizoval německou okupaci, nikdy jej nenahlásil.

Vražda[editovat | editovat zdroj]

O jeho zmizení mluví roku 1945 Obecní kronika obce Bludov: „Majitel mlýna v Bludově, starousedlík Hubert Habermann, jehož matka byla Češka z Chromče rodem, se v převratových dnech v roce 1945 ztratil beze stopy. Udržuje se pověst, že byl neznámým pachatelem pro svoje němectví a snad i pro peníze, které u sebe měl, odpraven. Úřední vyšetřování nevneslo do věci světla. Mrtvola jeho nebyla nikdy nalezena.“[3][4]

Habermannovi vrazi byli neznámí. Mohlo se státi, že vrazi jeho tělo hodili do Moravy, kde tělo u Leštiny lidé vylovili a převezli do chromečské márnice, kde měla jeho rodina hrobku. Tělo pak někdo ukradl.

Dle jiné verze vrahové tělo vzali a spálili v kotelně bludovských lázní. Tuto verzi však potomci Zdeňka Pospíšila, majitele a zakladatele lázní, posléze i předsedy ilegálního okresního výboru, odmítali. Hypotézu zapřel i bludovský historik Stanislav Balík, jenž se k ní vyjádřil takto:

Podle Pospíšilových bylo prý v té době v kotlích před Němci schované ložní prádlo. Kotle i lázně byly mimo provoz. Mně přijde nepravděpodobné, že by tam někdo rozdělával oheň, aby tělo spálil. Navíc, po spálení by pořád zbyly nějaké ostatky.
— Stanislav Balík

Podezřelí[editovat | editovat zdroj]

  • Habermanna mohl zabít holičský pomocník Jiří Pazour; důvodem byla jeho nanávist k Habermannovi a Pazourův nesplacený dluh v kartách; ve vyšetřovacím spisu je i jeho doznání; při vyšetřování se přiznal, že Habermanna zastřelil, ale v šatlavě si odseděl pouze dva měsíce[5]
  • Neověřená a docela neuspokojivá je hypotéza o majiteli bludovských lázní Zdeňku Pospíšilovi († 1979)[6][pozn. 1][pozn. 2]

Osud potomstva a manželky[editovat | editovat zdroj]

Při vystěhování Němců byla Aurélie Habermannová chycena a odvedena z vily. Posléze byla rodina odsunuta a dům byl místními starousedlíky vyrabován.

Choť hodně trápilo Habermannovo zmizení, a tak požádala na velitelství sovětských vojsk v Šumperku o pátrání po svém muži. Žádný oficiální dokument o Habermannově úmrtí však nebyl úřady vydán.

Habermannovým zmizením se zabývala i historička Michaela Kollerová:

To, že se to začalo někdy kolem roku 1950 vyšetřovat, vycházelo z žádosti, kterou podala sestra Habermannovy manželky Jana. Ta zůstala tady v Československu.
— Michela Kollerová, Muzeum Šumperk

O Habermannovi nakonec vůbec nebyl vydán žádný dokument a Aurelie si bez dokumentů, že její manžel nežije, nemohla žádat o vdovský důchod.[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pospíšil zemřel roku 1979; po jeho smrti se jeho potomkové soudili o jeho lázeňský majetek
  2. Pospíšila ve filmu ztvárnil Jan Hrušínský
  3. Film získal Bavorskou filmovou cenu
  4. Film stál 87 milionů korun

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. HOFFMANNOVÁ, Lenka. OBRAZEM: Po stopách Huberta Habermanna. Šumperský a jesenický deník. 2021-02-25. Dostupné online [cit. 2022-01-09]. 
  3. HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna. Plus [online]. 2021-08-28 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  4. MAREŠ, Jaroslav. Kdo zavraždil Huberta Habermanna [online]. 2021-05-23. Dostupné online. 
  5. MAREŠ, Jaroslav. Jak to bylo doopravdy s Habermannovým mlýnem [online]. 2019-03-03 [cit. 2022-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-09. 
  6. POSPÍŠIL, Zdeněk. Lázně Bludov - Kauza. www.lazne.bludov.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  7. ŠŤASTNÁ, Martina. Habermannův mlýn: Do jaké míry film zachycuje skutečný příběh Huberta Habermanna? [online]. 2021-10-08 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]