Hubert Habermann
| Hubert Viktor Habermann | |
|---|---|
| Narození | 16. března 1901 Bludov |
| Úmrtí | 7. května 1945[zdroj?] Habermannův mlýn |
| Příčina úmrtí | Zastřelení |
| Národnost | Česko-sudetoněmecká |
| Povolání | Mlynář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hubert Viktor Habermann (16. března 1901, Bludov[1] – 7. května 1945[zdroj?], Habermannův mlýn) byl moravský mlynář, po otci Sudetoněmec. Po konci druhé světové války během vystěhování sudetských Němců násilně zavražděn.
Rodina a původ[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do movité česko-německé rodiny Augustinu Habermannovi a Ludmile roz. Judrové. Rodinná hrobka jeho rodu se dodnes nachází v Chromči.
Byť byl Hubert napůl Čech, hlásil se k německé národnosti, proti Čechům však nic neměl a dokonce s dětmi mluvil česky. Jeho manželka Aurélie byla též Němka pouze napůl a také měla z poloviny české kořeny.[2]
Roku 1937 po předčasné smrti svých bratrů zdědil rodinný mlýn s parní pilou na řece Moravě u cesty mezi Bludovem a Postřelmovem. Za války byl členem organizace Opferring, pobočky NSDAP, ze které byl, pravděpodobně za nedostatečné projevy němectví, vyloučen. K Čechům se choval velmi slušně a zdvořile a pokud před ním někdo kritizoval německou okupaci, nikdy jej nenahlásil.
Vražda[editovat | editovat zdroj]
O jeho zmizení mluví roku 1945 Obecní kronika obce Bludov: „Majitel mlýna v Bludově, starousedlík Hubert Habermann, jehož matka byla Češka z Chromče rodem, se v převratových dnech v roce 1945 ztratil beze stopy. Udržuje se pověst, že byl neznámým pachatelem pro svoje němectví a snad i pro peníze, které u sebe měl, odpraven. Úřední vyšetřování nevneslo do věci světla. Mrtvola jeho nebyla nikdy nalezena.“[3][4]
Habermannovi vrazi byli neznámí. Mohlo se státi, že vrazi jeho tělo hodili do Moravy, kde tělo u Leštiny lidé vylovili a převezli do chromečské márnice, kde měla jeho rodina hrobku. Tělo pak někdo ukradl.
Dle jiné verze vrahové tělo vzali a spálili v kotelně bludovských lázní. Tuto verzi však potomci Zdeňka Pospíšila, majitele a zakladatele lázní, posléze i předsedy ilegálního okresního výboru, odmítali. Hypotézu zapřel i bludovský historik Stanislav Balík, jenž se k ní vyjádřil takto:
| „ | Podle Pospíšilových bylo prý v té době v kotlích před Němci schované ložní prádlo. Kotle i lázně byly mimo provoz. Mně přijde nepravděpodobné, že by tam někdo rozdělával oheň, aby tělo spálil. Navíc, po spálení by pořád zbyly nějaké ostatky. | “ |
| — Stanislav Balík | ||
Podezřelí[editovat | editovat zdroj]
- Habermanna mohl zabít holičský pomocník Jiří Pazour; důvodem byla jeho nanávist k Habermannovi a Pazourův nesplacený dluh v kartách; ve vyšetřovacím spisu je i jeho doznání; při vyšetřování se přiznal, že Habermanna zastřelil, ale v šatlavě si odseděl pouze dva měsíce[5]
- Neověřená a docela neuspokojivá je hypotéza o majiteli bludovských lázní Zdeňku Pospíšilovi († 1979)[6][pozn. 1][pozn. 2]
Osud potomstva a manželky[editovat | editovat zdroj]
Při vystěhování Němců byla Aurélie Habermannová chycena a odvedena z vily. Posléze byla rodina odsunuta a dům byl místními starousedlíky vyrabován.
Choť hodně trápilo Habermannovo zmizení, a tak požádala na velitelství sovětských vojsk v Šumperku o pátrání po svém muži. Žádný oficiální dokument o Habermannově úmrtí však nebyl úřady vydán.
Habermannovým zmizením se zabývala i historička Michaela Kollerová:
| „ | To, že se to začalo někdy kolem roku 1950 vyšetřovat, vycházelo z žádosti, kterou podala sestra Habermannovy manželky Jana. Ta zůstala tady v Československu. | “ |
| — Michela Kollerová, Muzeum Šumperk | ||
O Habermannovi nakonec vůbec nebyl vydán žádný dokument a Aurelie si bez dokumentů, že její manžel nežije, nemohla žádat o vdovský důchod.[7]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Osud Huberta Habermanna inspiroval spisovatele Josefa Urbana k napsání románu Habermannův mlýn; později se podílel na filmovém scénáři stejnojmenného filmu
- Roku 2010 natočil český režisér Juraj Herz film Habermannův mlýn; Habermanna si zahrál Mark Waschke[pozn. 3][pozn. 4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pospíšil zemřel roku 1979; po jeho smrti se jeho potomkové soudili o jeho lázeňský majetek
- ↑ Pospíšila ve filmu ztvárnil Jan Hrušínský
- ↑ Film získal Bavorskou filmovou cenu
- ↑ Film stál 87 milionů korun
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ HOFFMANNOVÁ, Lenka. OBRAZEM: Po stopách Huberta Habermanna. Šumperský a jesenický deník. 2021-02-25. Dostupné online [cit. 2022-01-09].
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna. Plus [online]. 2021-08-28 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jaroslav. Kdo zavraždil Huberta Habermanna [online]. 2021-05-23. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jaroslav. Jak to bylo doopravdy s Habermannovým mlýnem [online]. 2019-03-03 [cit. 2022-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-09.
- ↑ POSPÍŠIL, Zdeněk. Lázně Bludov - Kauza. www.lazne.bludov.cz [online]. [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÁ, Martina. Habermannův mlýn: Do jaké míry film zachycuje skutečný příběh Huberta Habermanna? [online]. 2021-10-08 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- URBAN, Josef. Habermannův mlýn. Ostrava: DP Film, 2001. 186 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-8100-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hubert Habermann na Wikimedia Commons
