Hippodrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nákres hippodromu v Olympii (rekonstrukce)

Hippodrom (starořecky: ιππόδρομος) bylo ve starověkém Řecku místo určené ke konání závodů na koních, nebo na koňmi tažených vozech. Svým účelem odpovídá římskému cirku od kterého se částečně odlišuje. Některé soudobé jazyky slovo přejaly a označují tak dostihová závodiště i v dnešní době.

Hippodrom v Řecku[editovat | editovat zdroj]

Díky rozmachu řeckých států po vítězných válkách s Peršany Olympie zbohatla. Byly zde postaveny nové chrámy, sochy, umělecká díla a také několik sportovišť. Jedním z nich byl hippodrom, určený pro závody koní a vozů. Stavba tohoto prvního hippodromu v Olympii se nezachovala[1].

Hippodrom v Římě[editovat | editovat zdroj]

Hippodrom byl ve starověkém Římě něco jako stadion, ve kterém závodily vozy s vozataji tažené koňmi. Hippodrom se od amfiteátru lišil tím, že byl oválného tvaru, zatímco amfiteátr byl tvaru kulatého. První tohoto typu si nechali postavit císařové koncem 1. století uvnitř paláce na římském Palatinu[1].

Hippodromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Hippodromy stavěli postupně provinciální vládcové krajin pod vlivem Řecka (i Sýrie, Egypt, Palestina). Je známa existence hippodromů v Delfách, Korintu a Pylu[2]. Po zániku říše západořímské se závody přestaly konat, ovšem od 6. století došlo k jejich rozmachu (a stavbě hippodromů) na území říše východořímské. V Konstantinopoli byl postaven hippodrom pro 100 000 diváků. Závody vozatajů se zde konaly do 15. století, kdy bylo město dobyto Turky[1].

Vzhled stavby[editovat | editovat zdroj]

Hippodromy byly ve tvaru obdélníku ukončeného na jedné užší straně rovně linií sloupů, které sloužily jako start a před nimiž byly dřevěné startovní boxy, a na protilehlé straně půlobloukem, který sloužil jako obratiště. Počátek a konec dráhy byl označen pilířem, sloupem nebo obeliskem. Tyto body se nazývaly termai. Hippodrom byl rozdělen podélnou zdí od startu až k obratišti na dva pruhy. Závod tedy začínal a končil na stejné straně hippodromu, ačkoli mohl mít i více kol. Pilíře na konci zdi u obratiště byly velmi nebezpečným místem, kde docházelo k častým nehodám. Délka závodiště bývala 4 délky stadia tedy asi 770 metrů.

Původně byly závodní dráhy vytyčovány jen pro dobu konání her na vhodné rovné ploše. Postupem času byly hippodromy zřizovány tak, aby alespoň na jedné straně dráhy bylo návrší, odkud by diváci mohli závod pohodlně sledovat. V oblibě byla údolí a úžlabiny s vyvýšením na obou stranách.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hippodrome na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 11. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1897. 1. vyd.
  • LÖWE, Gerhard; STOLL, Heinrich Alexander. ABC Antika. Praha : Orbis, 1973.
  • SYROVÝ, Bohuslav a kolektiv. Architektura – svědectví dob. Praha : SNTL, 1977.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c OLIVOVÁ ING, Věra. Sport a hry. Praha : Artia, 1988. Kapitola Klasická krása, s. 126.  
  2. DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice : Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Z historie světových dostihů, s. 122.