Hemoragická horečka s renálním syndromem
| Hemoragická horečka s renálním syndromem | |
|---|---|
 elektronová příbuzný virus Sin Nombre ze stejného rodu Hantavirus | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | [1] |
| Minimální inkubační doba | 7 d |
| Maximální inkubační doba | 46 d |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hemoragická horečka s renálním (ledvinovým) syndromem (Hemorrhagic Fever with Renal Syndrome - HFRS), též Hantavirová nemoc, virová nemoc Hanta (Hantaan) je zoonoózou, způsobenou hantaviry. Pojmenování vzniklo podle korejské řeky Hantan. Projevuje se horečkou, krvácením a selháním ledvin.
Původce[editovat | editovat zdroj]
Nemoc vyvolává virus Hanta z rodu Hantavirus a čeledi Bunyaviridae.
Rezervoár[editovat | editovat zdroj]
Savci jsou hostiteli hantavirů[1], v tomto případě se jedná o hlodavce myšici temnopásou (Apodemus agrarius).[2][3]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Historicky na Dálném východě. Na Balkánském poloostrově od poloviny 50. let 20. století epidemické výskyty. Na jižní Moravě a Slovensku jen vzácně a to jen s velmi lehkým průběhem[1]. V Africe.[4]
Přenos[editovat | editovat zdroj]
Nákaza se přenáší kontaktem s močí, slinami nebo výkaly hlodavců,[1] dále ve formě aerosolu (prachu) či kontaminovaných potravin. Profesně jsou nejvíce vystaveni zemědělci.[2]
Klinický obraz (příznaky nemoci)[editovat | editovat zdroj]
- část nákaz probíhá bezpříznakově nebo s jen velmi mírnými příznaky[2]
- hlavní příznaky: horečka a akutní selhání ledvin s hemoragickými projevy nebo i bez nich.[2]
- další příznaky: bolesti svalů, hlavy, nevolnost, drobné krvácivé skvrnky (petechie) a oční či spojivkové krvácení.[1]
- V závažnějších případech výtok krve z nosu (epistaxe), výskyt krve (makrohematurie) a masivní výskyt bílkovin v moči (proteinurie), černá stolice (natrávená krev), krvácení do hypofýzy, krvácení kolem ledvin (perirenální hematom)[1]
- Klinickým projevům se věnoval i grant č. 313/95/1251 Grantové agentury ČR.[2]
Inkubační doba[editovat | editovat zdroj]
Běžně 1 až 2 týdny, nanejvýš 40 dnů.
Léčba[editovat | editovat zdroj]
Symptomatická, při selhání ledvin (renálním syndromu) hemodialýza.[1]
Míra úmrtnosti[editovat | editovat zdroj]
Smrtnost do 10 %.[2]
Následky nemoci[editovat | editovat zdroj]
?
Případy výskytu[editovat | editovat zdroj]
- Přírodní ohniska existují na Dálném východě po staletí.
- Od poloviny 20. století se epizodně rozšířila až na Balkánský poloostrov, vzácně až k hranici mezi Čr a Sr (jižní Morava).
- Během korejské války onemocnělo cca 3 000 amerických vojáků.[2]
- Ročně na světě onemocní kolem 200 000 lidí, z nichž 4-20 000 umírá.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Hemoragické horečky – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Co to jsou hantaviry. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ PETR ŠÍMA, ILJA TREBICHAVSKÝ. Virové krvácivé horečky [online]. živa, 6/2009 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ DOC. MUDR. LADISLAV MACHALA, PH.D. Virové hemoragické horečky [online]. Praha: Infekční klinika, FN na Bulovce, 2009; 11(5) [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
