Guttus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guttus vystavovaný v archeologickém muzeu ve Fiesole v Itálii

Guttus (latinsky, pl. gutti, řecky guttos) je menší starověká řecká nádoba na kapaliny. Její název vyšel z latinského výrazu gutta (kapka), protože z ní kapalný obsah vytékal po kapkách.[1]

Tyto nádobky vyráběli řečtí kolonisté na území Apulie a Kampánie v období od 2. poloviny 4. století př. n. l. do 3. století př. n. l.

Obvykle bývaly vybaveny jedním laterálním uchem. Jejich výzdoba byla obvykle reliéfní, ale vyskytovaly se i gutti s jednoduchým malovaným dekorem na plecích.

Své využití našly především při náboženských obětech,[2] ale také v lázních k uchovávání oleje.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Varro, Marcus Terentius. De lingua latina liber V.124
  2. Plinius. Naturalis Historia. XVI.38 s73.
  3. Iuvenalis. iii.263, xi.158.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]