Krátér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Apulský červenofigurový volutový kratér - 330 - 320 př. n. l.

Krátér (z řečtiny κρατος, kratos - smíšený; κεράννυμι, kerannými - mísím) je velká starověká řecká nádoba na nízkém podstavci s rozevřeným horním obvodem a se dvěma horizontálními uchy po stranách.

Během celého období vývoje antického Řecka se vyvinuly celkem 4 typy krátérů: volutový, sloupkový, zvoncový a kalichový.

Sloužila k mísení vína s vodou, což bylo ve starověké řecké, a posléze i římské, společnosti zvykem. Obvykle stála uprostřed místnosti, kde se konala symposia. Funkci této místnosti většinou plnil andron. Díky svým rozměrům poskytovaly jeho vnější stěny velký prostor pro malířskou výzdobu. Účelem této výzdoby bylo poskytovat debatujícím hostům symposia témata k jejich hovorům.

Krátéry se taktéž vyskytovaly i v kovové podobě, mnohdy s tepanou výzdobou.

Jedním z příkladů volutového krátéru je krátér nalezený v roce 1962 v hrobě v Derveni nedaleko Soluně. V současné době je uchováván v Archeologickém muzeu v Soluni. Měří 90,5 cm na výšku a váží 40 kg.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • „Krátér.“ in Kol. autorů. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kraters ve Wikimedia Commons