Gravitropismus

Příklad gravitropismu v pozůstatcích sklepa římské vily v archeologické lokalitě v Baiae, Itálie. Konce větví mají snahu růst nahoru.

Gravitropismus (též geotropismus) je druh tropismu, při kterém se rostlina orientuje podle směru gravitace. Rostlinné orgány rostoucí směrem dolů označujeme jako pozitivně gravitropické (kořeny), orgány rostoucí směrem nahoru jako negativně gravitropické (prýt).

Kořenová čepička se škrobovými zrny.

Negativní gravitropismus u vzdušných kořenů.

Gravitropickou reakci zajišťuje fytohormon auxin. Pomocí výtokových přenašečů PIN se shromáždí na té straně kořene, která se má prodlužovat, která bude po ohnutí kořene na vnější straně oblouku. Tak, kde se auxin nachází, indukuje dloužení buněk. Asymetrické dloužení pak vyvolá ohyb kořene. Zakřivení je možno sledovat už 5 minut po změně směru působení síly (u koleoptyle ovsa)

Distribuci výtokových přenašečů PIN ovlivňují statocyty, nacházející se v kořenové čepičce. Ve statocytech se nacházejí škrobová zrna zvaná statolity, která svým umístěním a pohybem informují rostlinu o směru gravitace. Funkci statolitů mohou zastávat i jiné struktury, škrobová zrna jsou ale nejvýznamnější.

Zajímavosti

V ČR se rozvíjí používání nové technologie pěstování rostlin. Pěstování zeleniny "hlavou dolů", "navzdory" gravitropismu. Plody a nadzemní část je lépe zásobována živinami a vodou vlivem gravitace, uvádí zlepšovatelé. Díky tomu mají mít údajně pěstitelé dříve úrodu. Z podobných důvodů je propagováno stejné pěstování jahod. Gravitropismus u stonků a zřejmě i kořenů rostlin tyčkových rajčat funguje stejně jako u normálních. Váha dorůstajícího stonku však zřejmě převažuje nad schopností růstu vzhůru. Toto pěstování má, mimo množství nevýhod, jedinou zřejmou výhodu - takto pěstované "tyčkové" rajče nepotřebuje vyvazovat k opoře.

Související články

• Tropismus
• Fototropismus
• Chemotropismus
• Hydrotropismus
• Thigmotropismus
• Obrázky, zvuky či videa k tématu gravitropismus na Wikimedia Commons