Gornergratbahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa trati
Gornegratbahn pod Matterhornem
Obě nádraží v Zermattu l.p. 1900

Gornergrat-Monte Rosa-Bahnen / Gornergratbahn (GGB) je ozubnicová trať z Zermattu na hřeben Gornergrat.

Vede na skalnatý hřeben Gornergrat (3100 m) s nádherným panoramatickým rozhledem na Monte Rosu (4638 m), Breithorn (4164 m) a dalších 29 vrcholků. Ozubnicová trať na Gornergrat byla uvedena do provozu v roce 1898. Trať je dlouhá 9,3 km, překonává výškový rozdíl 1485 metrů, při maximálním stoupání 200 promile. Dráha stoupá po úbočí na hřeben a umožňuje tak úchvatné pohledy na vrchol Matterhornu. Pozoruhodností tratě je železný most u stanice Findelenbach.

Trať začíná poblíž konečné stanice MGB (dříve BVZ Zermatt-Bahn) v Zermattu. Zvláštností je i spojovací kolej mezi MGB a GGB, která umožňuje přímý přejezd např. nákladních vozů a tak zásobování hotelu na vrcholku Gornergrat. Několikrát byla uskutečněna turistická jízda „Pullmann Expressem až na vrcholek Gornergrat“, zde se jedná o jízdu historického vozu na trase St.Moritz-Zermatt-Gornergrat.

V roce 2005 schválila valná hromada začlenění tratě do BVZ Holdingu, který je největším akcionářem Matterhorn Gotthard Bahn. Trať navazuje na dráhu BVZ Zermatt-Bahn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolní stanice dráhy v Zermattu a depo
Dvojkolejný úsek nad Riffelalp

Po otevření železnice Visp-Zermatt BVZ Zermatt-Bahn (VZ) v roce 1891, směrovaly další snahy o výstavbu železnice z Zermattu k horskému masivu Monte Rosa, k ledovci Görner a výhledu na horskou scenérii Alp. Po udělení koncese v roce 1892 začala v roce 1896 výstavba železnice. Trať Zermatt - Gornergrat byla zprovozněna 15. srpna 1898 a následně slavnostně otevřena 20. srpna 1898 pod názvem GGB Gornergrat-Bahn.

Stavba tratě vyžadovala velké úsilí vzhledem k tomu, že práce mohly být prováděny jen v krátkém ročním období v důsledku klimatických podmínek v těchto výškách. Na stavbě pracovalo více než 2000, převážně italských, dělníků. Trať byla projektována s rozchodem 800 mm a od počátku projektována a stavěna jako elektrifikovaná. Elektrické stroje dodala společnost SLM Winterthur-Swiss: 4 lokomotivy se dvěma nápravami o výkonu 130 kW s napětím 3x 550 V stř. Ozubnicovový systém byl zvolen Abtonův pro překonání stoupání až 200 ‰. V roce 1930 byla provedena změna v elektrifikaci a napětí bylo zvýšeno na 725 V stř., přitom byla zachována třífázová soustava. Po druhé světové válce byl vozový park několikrát modernizován a do provozu bylo postupně uvedeno 12 osobních vozů se silnějšími (výkonnějšími) elektromotory i s vyšší rychlostí.

Trať začíná v Zermattu, "přes ulici" od nádraží Matterhorn Gotthard Bahn (MGB) ve výšce 1.604 m n.m. a s maximálním stoupáním 200 ‰ šplhá v délce 9 km až na Gornergrat ve výšce 3.089 m n.m. V roce 1909 byla trať prodloužena o 310 m až těsně pod vrchol Gornergrat a zbudována nová vrcholová staniční budova. Do roku 1928 byla železnice do stanice Gornergrat provozována jen v létě. V zimních měsících byla trat provozována pouze do zastávky Riffelalp nebo Riffelboden podle stavu sněhové pokrývky. Důvodem byly laviny a sněhové závěje v horní části na trati. Teprve v roce 1929 byl zahájen celoroční provoz k velké radosti milovníků zimní turistiky a sportu. Pro zlepšení provozních podmínek byla v roce 1939 zahájena výstavba sněhové galerie v délce 770 metrů pod vrcholem, v průběhu 2. světové války byla stavba galerie přerušena až do roku 1941. Od roku 1942 je definitivně za dobrého počasí konečnou stanicí vrcholová stanice Gornergrat.

V roce 1997 byla železniční společnosti Gornergrat-Monte Rosa přejmenována na Gornergrat Bahn (GGB) což zahrnuje i to, že dráha obsluhuje (spravuje) i lyžařské vleky a lanovky v oblasti. Dne 1. dubna 2005 vzniká Gornergrat Bahn AG. Další událostí vztahující se k GGB je to, že v květnu 2005 získává BVZ Holding pod svou správu železnici Matterhorn Gotthard Bahn (MGB) s největším největším akciovým podílem 44,3%. V září 2005 se jedná o dalším sloučení BVZ Holdingu a GGB, v říjnu 2009 se pak GGB stává 100% dceřinou společností BVZ holdingu.

Moderní souprava nízkopodlařních vozů
Trať nad Riffelbergem
Historie přehledně ...
1891 Otevření železnice Visp-Zermatt
1892 Udělena licence pro stavbu železnice na Gornergrat
15. srpen 1898 Zprovoznění tratě
20. srpen 1898 Slavnostní uvedení do provozu
1909 Prodloužení tratě pod vrchol Gornergrat
1929 Zahájen celoroční povoz až na Gornergrat
1930 Změna elektrické trakce
1939 Zahájená výstavby sněhové galerie
1942 Horní stanice Gornergrat je trvale celoročně konečnou stanicí
1992 Přejmenování na Gornergtatbahn
1. duben 2005 Vznik GornegratBahn AG
květen 2005 BVZ Holding AG přebírá Matterhorn Gotthard Bahn (MGB)
říjen 2009 BVZ Holding AG přebírá Gornergrat Bahn (GGB)

Zastávky[editovat | editovat zdroj]

Stanice Riffelalp, vlevo trať Riffelalptram

Riffelalp[editovat | editovat zdroj]

Riffelalp je druhá stanice od Zermattu na dráze Gornergrat Bahn. Stanice leží ve výšce 2.211 m n.m. těsně nad hranicí stromů a má mnoho vlastností charakterizující malebnost Alp. Riffelalp je výchozím bodem pro mnohé výlety, např. k Findelnskému potoku a vodopádu, Grüensee (Zelené jezero), pod vrchol Gornergrat a dalším.

V blízkosti stanice se nachází hotel Riffelalp, který má vlastní kolejové spojení se železniční stanicí realizované místní tramvajovou tratí. Elektrická tramvajová trat Riffelalptram (RIT) od zastávky Riffelalp k hotelu byla vystavěna v roce 1899 s délkou téměř 500 metrů. Když hotel v roce 1961 vyhořel, byla zavřena i místní tramvaj. Po otevření nových hotelů v roce 2000, byla tramvajová trať RiT přestavěna a v roce 2001 znovu zprovozněna.

Nad stanicí Riffelberg

Riffelberg[editovat | editovat zdroj]

Riffelberg je třetí stanicí od Zermattu na dráze Gornergrat Bahn. Stanice leží ve výšce 2.582 m n.m., nachází se zde hotel, restaurace, občerstvení a prodej suvenýrů. Z Riffelbergu je krásný výhled na 4.478 m vysoký Matterhorn.

Rotenboden[editovat | editovat zdroj]

Rotenboden je poslední zastávka před Gornergratem. Zastávka je výchozím bodem pro turistické výpravy na Monte Rosa Hut (chata), k ledovci pod Dufourspitze (4.634 m n.m.), k jezeru Riffelsee ve kterém se zrcadlí Matterhorn (4.478 m n.m.) a k menšímu vrcholu Riffelhorn.

Souprava ve stanici Gornergrat
Dvojkolejná trať pod Gornergradem a odstavná kolej

Provozní data[editovat | editovat zdroj]

 Položka   hodnota    r. 2009     r. 2010  
 Elektrifikace 3f 725 V stř.
 Délka dráhy  m 9.339
 Z toho dvoukolejné úseky m 3.790
 Převýšení m 1.469
 Délka ozubnice m 3.790
 Ozubnicový systém Abtův
 Stoupání průměrně 160
 Stoupání maximální 200
 Rychlost nahoru max. km/h 30,0 28,0
 Rychlost dolu max. km/h 27,0 21,0
 Sezení a místa k stání (celkem)  os. 4.018 3.634
 Přepravní kapacita os./hod. 2.511 2.400
Starší souprava ve stoupání
Vrcholové stoupání pod Gornegradem

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

 Položka    r. 2009     r. 2010  
 Lokomotiva He 2/2 2 3
 Motorový vůz Bhe 2/4 4 11
 Dvojitý motorový vůz Bhe 4/8 4 8
 Víceúčelový motorový vůz Bhe 4/4 + řídící vůz Bt  2 2
 Dvojitý motorový vůz Bhe 4/8 4 8
 Nízkopodlažní dvojitý motorový vůz Bhe 4/6 4 4
 Zavazadlový motorový vůz Dhe 2/4 1 1
 Vůz pro přepravu aut Xhe 2/4 1 (1)
 Kontrolní vůz pro trolejové vedení 1 1
 Sněhomet Xe 2 2
 Jeřábový vůz 1 1
 Vůz s nádrží na vodu Uh-v 1 1
 Plošinový vůz Kklo 1 -
 Plošinový vůz Kkl 1 -
 Nákladní vozy celkem - 5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]