Gianni Vernetti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gianni Vernetti
Předseda Poslanecké sněmovny Itálie
Ve funkci:
31. května 2001 – 27. dubna 2006
Člen Senát republiky (Itálie)
Úřadující
Ve funkci od:
5. března 2013
Volební obvodTorino
Člen Poslanecké sněmovny
Ve funkci:
12. července 2001 – 5. března 2013
Předseda Demokratická strana (Itálie)
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Narození27. listopadu 1960 (63 let)
Turín, ItálieItálie Itálie
Alma materTurínská Polytechnika
Profesepolitik a novinář
Webová stránkahttps://giannivernetti.it
CommonsGianni Vernetti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gianni Vernetti (27. listopadu 1960, Turín) je italský novinář a politik, který je členem Demokratické strany Itálie. Je ženatý s Laurou De Donato, novinářkou. Mají čtyři děti.

Byl zvolen do Poslanecké sněmovny Itálie v roce 2001 a 2008 a do Senátu republiky (Itálie)[1] v roce 2006.

Od května 2020 se stal sloupkařem pro La Repubblica[2], kde psal četné úvodníky, zprávy a rozhovory popisující hlavní globální krize, rostoucí konfrontaci mezi demokraciemi a autoritářskými režimy, nové hrozby pro mezinárodní bezpečnost, výzvy, kterým čelí Západ od režimů Ruska a Číny.

V březnu 2022 vydal knihu „Dissidenti“ (Rizzoli Libri),[3] ve které analyzuje rostoucí konfrontaci mezi demokraciemi a autokraciemi tak, že doprovází čtenáře na cestě přes hory Kurdistánu, kde kurdští bojovníci porazili džihádistické milice ISIS; po svazích Himálaje, kde hrstka odvážných mnichů zachránila tisíc let starou tibetskou kulturu; po malé a bojovné Litvě, která zažila všechny totality 20. století a dnes vítá disidenty z Ruska a Běloruska; po ostrově Tchaj-wan, který vzdoruje čínskému autoritářství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gianni Vernetti na anglické Wikipedii.

  1. Sen.Gianni Vernetti. www.senato.it [online]. Dostupné online. (italsky) 
  2. Gianni Vernetti, Autore, La Repubblica. La Repubblica [online]. Dostupné online. (italsky) 
  3. Dissidenti, Rizzoli. www.rizzolilibri.it [online]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]