Gheorghe Sârbu
| Gheorghe Sârbu | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1910 – 1918 | |
| Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1911 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rumunský klub |
| Narození | 1869 Pârteștii de Sus |
| Úmrtí | 5. srpna 1935 (ve věku 65–66 let) Černovice |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Gheorghe Sârbu, též Georg Serbu (1869[1] – ???), byl rakouský lesnický odborník a politik rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze skromných poměrů. Profiloval se jako odborník na lesnictví.[2] Působil jako lesní inženýr.[3] Uvádí se i jako lesní správce[4] nebo c. k. lesnický mistr.[5] V roce 1899 ho přelitavský ministr orby povýšil z lesnického eléva na lesnického asistenta při správě statků v Černovicích.[6] V roce 1910 byl povýšen z c. k. lesního správce v Černovicích na c. k. lesmistra.[7] V roce 1918 ho pak ministr orby povýšil na lesního radu.[8]
Zasedal coby poslanec Bukovinského zemského sněmu.[3] Na zemský sněm usedl v zemských volbách roku 1911.[9] V roce 1910 byl zvolen do výboru svazu rumunských spořitelen.[10]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1910. Byl zvolen za obvod Bukovina 10. Nastoupil 16. prosince 1910 místo Franze Bellegardeho. Mandát obhájil v řádných volbách do Říšské rady roku 1911.[11]
Po volbách roku 1910 i roku 1911 byl uváděn coby člen poslaneckého Rumunského klubu.[11] Ve volbách roku 1911 je popisován coby kandidát Rumunské národní strany (Rumän. National-[Apararea-]Partei).[12] Patřil do spolku Progresul (Pokrok). Ve své politické činnosti kombinoval prvky sociální a národnostní agitace. Respekt vůči němu, jako jednomu z mála rumunských politiků z Bukoviny, měl i sociální demokrat Gheorghe Grigorovici.[2]
V počáteční fází první světové války patřil mezi signatáře prohlášení rumunských poslanců ve prospěch loajality vůči monarchii. Po válce se ale podílel na sjednocování rumunských oblastí mocnářství s Rumunskem.[3] V listopadu 1918 se stal členem zemské vlády v Bukovině, v níž zastával post ministra zemědělství.[13]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MASARYK, Tomáš Garrigue. 1907 - 1914. [s.l.]: Masarykův ústav AV ČR, 2002. 694 s. Dostupné online. ISBN 9788086495118. S. 678.
- ↑ a b Variables Affecting Nation-building: The Impact of the Ethnic Basis, the Educational System, Industrialization and Sudden Shocks. [s.l.]: ProQuest, 2008. 576 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-31. ISBN 9781109059632. S. 122. (anglicky)
- ↑ a b c PROKOPOWITSCH, Erich. Die rumänische Nationalbewegung in der Bukowina und der Dako-Romanismus. [s.l.]: Böhlau, 1965. 192 s. Dostupné online. S. 189. (německy)
- ↑ HALLABRIN, Otto: Der österreichische Reichsrat und die Abgeordneten aus der Bukowina von 1861 bis 1918, In: ANALELE BUCOVINEI, ANUL XX, 1/2013 [online]. cimec.ro [cit. 2016-01-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&size=45&page=405
- ↑ Österreichische Zeitschrift für Verwaltung, 16. 11. 1899, s. 4.
- ↑ Österreichische Forst-Zeitung, 30. 12. 1910, s. 7.
- ↑ Wiener Zeitung, 23. 1. 1918, s. 4.
- ↑ Österreichische Forst-Zeitung, 7. 4. 1911, s. 6.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 27. 4. 1910, s. 4.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Reichspost, 14. 6. 1911, s. 6.
- ↑ Czernowitzer Allgemeine Zeitung, 14. 11. 1918, s. 1.