Ghanská říše
Ghanská říše a nebo také Říše Wagadou byla založena už kolem roku 300 n. l., svou největší slávu a také ekonomický rozmach ale zažila až v období přibližně 790-1076, v roce 1076 byla dobyta Almorávidy, a poté její existence pod nadvládou Almorávidů trvala až do roku 1235.
Nacházela se v severozápadní Africe na území dnešního Mali a také Mauretánie. Pro rozkvět Ghanské říše byl důležitý především ekonomický rozmach států v oblasti Sahelu a jihu Saharské pouště. Ghanská říše velice často obchodovala s muslimskými kmeny na Blízkém Východě, dále pak s velice hustě obydlenými částmi v severní Africe, ale také s Evropou.
Jejich hlavními vývozními artikly bylo zlato, sůl a slonovina, které vyměňovali s těmito národy za jimi vyrobené zboží. Říše především bohatla z trans-saharského obchodu se zlatem a solí, kdy vlastně také měla možnost tyto stezky ovládnout.
První písemné zmínky o Ghanské říši se dochovaly z roku 1076, kdy byla říše dobyta již zmíněným muslimským národem Almarovidů, vedených učencem al-Bakrim, který se o této říši zmínil ve svých spisech.
Původ
Ghanská říše je považována za přímého pokračovatele kulturního komplexu Tichitt-walata, podle různých archeologických zkoumání se tvrdí, že první osídlení tohoto území se datuje již kolem 1600 př. n. l., kdy tady žil kmen Soninke, který patřil k většímu národu zvanému Mandé. Tento národ se zdá být mezi prvními, kromě tehdejších obyvatel kolem Nilu a Etiopie, kteří zde založili první kamenné obydlí na skalnatých útesech Tichitt-Walata a Tagant v oblasti dnešní Mauritánie, a vybudovali zde čtyřstupňovou hierarchii společnosti. Před rokem 300 n. l. ale začala tato společnost upadat kvůli nájezdům berberských kmenů, a tak byli obyvatelé nuceni přesunout se do oblasti zvané Awkar. V období kolem 750-800 n. l. se však dokázali sjednotit pod vedením náčelníků Majan Dyabe Cisse nebo Dinga Ciss a podařilo se jim díky reorganizaci a novým obchodním příležitostem opětovně zmocnit území. Výsledkem bylo nově vzniknuvší Ghanské císařství, které si ponechalo sociální a hospodářskou strukturu svých předků.
Hlavní město Kumbi
Hlavní město říše se jmenovalo Kumbi (v orig. Koumbi Saleh) a bylo vystavěno na okraji Saharské pouště. Ve své době to bylo jedno z největších měst na světě a žilo v něm kolem 30 tisíc obyvatel. Bylo rozděleno na dvě části, které spojovala 9 km dlouhá cesta. Obyvatelé města žili podle dochovaných spisů na tu dobu ve velmi dobrých podmínkách. Obydlí byla vystavěna z hlíny a dřeva a bohatší obyvatelé měli domy z hlíny a kamene.
Část Zongo: Tato část fungovala jako obchodní centrum města a byla obydlena především muslimským a berberským obyvatelstvem, které sem přijíždělo kvůli obchodu. Díky tomu, že většina obyvatelstva byli muslimové, nacházelo se zde také mnoho mešit.
Část El Ghaba: Tato část města, jejíž český překlad názvu znamená „les", sloužila jako náboženské a také královské centrum říše. Nacházel se zde také posvátný les, používaný k náboženským obřadům a také houštiny, které hostily hroby králů. Bylo zde také vězení pro odsouzené k smrti.
Ekonomika
Pro Ghanskou říši byli nejdůležitějšími příjmy výnosy z vývozu soli a zlata, které vyměňovali především za textilní a ozdobné výrobky. Důležitým faktorem pro obchod bylo zapojení velbloudů, kteří sloužili jako dopravní prostředek přes Saharskou poušť a urychlovali tak dopravu. Hlavním centrem obchodu bylo hlavní město Kumbi, obchodníci měli povinnost zaplatit králi daň, která představovala určitou procentuální část z prodeje. Tato daň nebyla placena v penězích, ale ze samotného zboží. Tento způsob obchodu vedl v období od konce 8. století n. l. až do roku 1076 k největší ekonomické prosperitě říše.
Úpadek
Úpadek říše začal na počátku 11. století, kdy začalo být toto území přelidněno a vše záviselo na obchodních úspěších. V roce 1062 začali Ghanskou říši obléhat Almarovidé vedeni al-Bakrim, který chtěl dobytím říše ovládnout výhodnou obchodní stezku přes Saharu. To se mu nakonec v roce 1067 podařilo a Ghanská říše se dostala pod nadvládu Almarovidů.
Další vývoj
Kolem roku 1140 se po bojích dostal k moci anti-muslimský národ Sosso, který ovládl většinu území. Zabrali hlavní město a v roce 1180 se jim podařilo konečně plně uspět, založili dynastii Diarisso a začali také od obyvatelstva vymáhat poplatky.
Kolem roku 1230 se však lidé začali bouřit proti nadvládě Sosso a v roce 1235 v bitvě u Kiriny vzbouřenci zvítězili také s pomocí Říše Mali a stali se jeho spojencem. Mali se stávalo postupně stále mocnějším státem a Ghanská říše přestala být nezávislým státem (oficiálně roku 1240) a splynula s Říší Mali.
Zdroje a odkazy
- DE GRAFT-JOHNSON, J. C. Velikost a sláva Afriky: Zaniklé říše a kultury černošské, 1. vydání, Praha, Svobodné slovo-Melantrich, 1955, 308stran, A-11216
- en.wikipedia.org [online], [citace 23. 3. 2010], dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Kingdom_of_Ghana>
- Boston University African Studies Center, [online], [citace 29. 3. 2010] Al-Bakri: The Book of Routes and Realms, Hopkins: Corpus of early Arabic Sources for West African History, Cambridge, University Press, 1981, strana 79-81, dostupný z WWW: <https://web.archive.org/web/20081212110749/http://www.bu.edu/africa/outreach/materials/handouts/k_o_ghana.html>
- BBC World Service [online]. [citace 29.3.2010], dostupný z WWW: <http://www.bbc.co.uk/worldservice/africa/features/storyofafrica/4chapter1.shtml>
- Munson Patrick J.: Archaeology and the Prehistoric Origins of the Ghana Empire. The Journal of African History. Cambridge University Press. Vol. 21, No. 4, 1980, str. 457-466 [online], [citace 29. 3. 2010], dostupný z WWW: <http://www.jstor.org/stable/182004?seq=1&Search=yes&term=ghana&term=empire&list=hide&searchUri=%2Faction%2FdoBasicSearch%3FQuery%3Dghana%2Band%2Bempire%26x%3D0%26y%3D0%26wc%3Don&item=9&ttl=4054&returnArticleService=showArticle&resultsServiceName=doBasicResultsFromArticle>