Germania (poštovní známky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Germania
ZeměNěmecko
Datum vydání1900–1922

Série známek Germania jsou poštovní známky vydané Německou říší zobrazující alegorii Germanie, které se používaly v letech 1900 až 1922. Tato série známek patří v Německu k nejznámějším a dlouhodobějším a je oblíbeným sběratelským tématem filatelistů.

Originální skica Paula Eduarda Waldraffa pro známky Germania. Zobrazená známka je 10 feniková z roku 1900.

K sérii Germania jsou někdy přiřazovány i známky reprezentativní objekty Německé říše, ačkoli tvar, motiv ani autor známky nejsou totožné. Jediné, co obě řady spojuje, jsou roky vydání a doba používání.

Okolnosti vydání[editovat | editovat zdroj]

Série známek Germania obsahuje celkem 60 hodnot (bez podtypů) v různých provedeních a byla čtvrtou sérií Deutsche Reichspost. Neutrální symbol Germanie byl zvolen, aby nekomplikoval začlenění bavorského a württemberského poštovního systému zobrazením císaře a také aby byl odlišný od předchozích sérií. Návrhy známek, které přijal sám císař Vilém II., pocházejí od Paula Eduarda Waldraffa (1870–1917).

„ Nejvyšší znalec umění vchází do dveří a přechází pomalu kolem stojanů, následován svým pobočníkem. Když znovu dorazil ke dveřím, otočí se císař a přejde přes chodbu přímo k Germanii, krátce na ni ukáže prstem a pronese jediné slovo „Tuto“. “
— Paul Edward Waldraff

Předlohou k portrétu Germanie byla herečka Anna Führing.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Existuje mnoho verzí známek Germania. První verze měla nápis Reichspost, později Deutsches Reich . Byly zhotoveny četné přetisky pro zahraniční poštovní úřady v Číně, Maroku a Turecku, oblasti okupované během první světové války, ale také pro bavorskou poštovní oblast, která byla po první světové válce sjednocena s Německem, volební oblasti Allenstein a Marienwerder, pro oblast Sárska, Gdaňsku a Memellandu a také pro charitativní známky.

  • Reichspost: Germania za 5 feniků (jednobarevná)
    Reichspost: Germania za 5 feniků (jednobarevná)
  • Německá říše: Germania na 50 feniků (dvoubarevná)
    Německá říše: Germania na 50 feniků (dvoubarevná)
  • Německá říše: Germania tête-bêche z sešitku
    Německá říše: Germania tête-bêche z sešitku
  • Německá říše: S reklamním kuponem
    Německá říše: S reklamním kuponem
  • Hodnota bez šrafování na pozadí
    Hodnota bez šrafování na pozadí

Existují dvě varianty obrázku: ve většině hodnot je Germania zobrazena před vodorovně šrafovaným pozadím, v některých hodnotách však před nešrafovaným (bílým) pozadím.

Jako definitivní známková série se Germania používala také na celinách jako známka pro korespondenční lístky a pohldnice a obálky z potrubní pošty Speciální pohlednice k přelomu století byla oficiálně vydána 28. prosince 1899, ale první použití je zaznamenáno již 24. prosince 1899.[1]

  • Zvláštní pohlednice na přelomu století
    Zvláštní pohlednice na přelomu století
  • Pohlednice, hodnota z roku 1902 zvýšena známkou na hodnotu z roku 1906
    Pohlednice, hodnota z roku 1902 zvýšena známkou na hodnotu z roku 1906
  • Obálka potrubní pošty
    Obálka potrubní pošty
  • Soukromé poštovní celiny admirality námořnictva
    Soukromé poštovní celiny admirality námořnictva

Vzorec[editovat | editovat zdroj]

Známky byly dodávány i s přetiskem „Specimen“ (Vzor, jako oficiální orientační vzor, většinou v novém vydání,[2] např. pro Světovou poštovní unii).

Napodobeniny[editovat | editovat zdroj]

Pro hru Dětská pošta byly použity napodobeniny známek Germania s nápisem Kinderpost (u jiných výrobců i s původními nápisy, až velikost odpovídaly originálním známkám).[3]

dětská pošta

Padělky[editovat | editovat zdroj]

Během první světové války byly hodnoty 10 a 15 Feniků zfalšovány Brity (Michel č. 86 PFA a 101 PFA). Padělky jsou rozpoznatelné podle křídově bílého papíru a příliš úzkých čar vodoznaku.

V roce 1902 se objevilo několik padělků ke škodě pošty, např. 10fenikové známky (Mi. č. 71) známé jako "Chemnitzův padělek" a tzv. "Deistelův padělek". Další padělky pochází z roku 1916 z Kolína nad Rýnem a Hannoveru. Padělány byly i přetiskové známky z roku 1921 (Mi.č. 154, 156, 157).[4]

Seznam známek[editovat | editovat zdroj]

Deutsches Reich[editovat | editovat zdroj]

Nápis: Reichspost[editovat | editovat zdroj]

S nápisem Reichspost vyšlo 1. ledna 1900 celkem deset známek. V dubnu 1901 byla hodnota 5 feniků lokálně upravena jako tzv. Vineta-Provisorium s fialovým přetiskem za 3 feniky. Všechny známky platily do konce roku 1902.

obrázek hodnota ve fenicích barva datum vydání číslo dle katalogu Michel
2 světle až tmavě modrošedá 4. červenec 1900 53
3 olivově hnědá února 1900 54
5 světle až tmavě zelené března 1900 55
10 karmínově růžová, červená 30. prosince 1899 56
20 ... 8. ledna 1900 57
25 ... 10. března 1900 58
30 ... 27. prosince 1899 59
40 ... 27. prosince 1899 60
50 ... 20. prosince 1899 61
80 ... 1. ledna 1900 62
3 zelená (půlená známka, přetisk 3 přes 5 feniků, Vineta-Provisorium, s fialovým přetiskem) 13. dubna 1901 (dříve 67)

Nápis: Deutsches Reich[editovat | editovat zdroj]

Známky vydané 1. dubna 1902 nesly nápis Deutsches Reich . Aby bylo možné financovat světovou válku, byly od roku 1916 prostřednictvím říšské daně zvýšeny různé poštovní sazby; to vedlo k vydání dalších nominálních hodnot (2½ feniku; 7½ feniku; 15 feniků) a opětovnému vydání známky v hodnotě 2 feniků, každé s nešrafovaným pozadím. V důsledku nástupu inflace byly známky prodávány do 31. října 1922. Poslední nové vydání vyšlo 2. dubna 1922.

Čtyři známky (Michel čísla 154 až 157) byly vydány 20. srpna 1921. Z prodeje byly staženy 1. ledna 1922 a používány už pouze pro vnitřní potřebu pošty. Po tomto datu již zákazníci nesměli tyto známky používat.

obrázek hodnota ve fenicích barva datum vydání číslo dle katalogu Michel
2 ... 1. dubna 1902 68
... ... 1. dubna 1902 ...
80 ... 1. dubna 1902 77
2 ... 1905/1911 83
3 ... 21. října 1905



</br> 1911 		84
... ... 1905/1911 ...
80 ... 1905/1911 93
2.5 ... 1. srpen 1916/květen 1917 98
... ... 1. srpen 1916/květen 1917 99
... ... 1. srpen 1916/květen 1917 100
... ... 1. srpen 1916/květen 1917 101
... ... 1. srpen 1916/květen 1917 102
... ... 1. srpen 1916/květen 1917 103
... ... 1. srpen 1916/květen 1917 104
10+5 Příplatek pro válečné invalidy Michel 86 s přetiskem 1. května 1919 105
15+5 Příplatek pro válečné invalidy Michel 101 s přetiskem 1. května 1919 106
... ... ledna 1920 140
10 nažloutlé až červenooranžové 2. září 1920 141
... ... s potiskem ledna 1920 153
1,60 marek ... s potiskem srpna 1921 154
3 známky ... s potiskem srpna 1921 155
5 značek ...se zeleným potiskem srpna 1921 156
10 značek ... s potiskem srpna 1921 157
75 živý šeřík karmínový 2. dubna 1922 197
1 1/4 středně hnědá, červená, tmavě fialová 2. dubna 1922 198

Známkový sešitek[editovat | editovat zdroj]

Kromě jednotlivých známek se v letech 1910 až 1921 dostaly do oběhu poštovní sešitky vydané celkem v 15 sériích, které kromě známek obsahovaly i krycí list a několik prokládacích listů, většinou s reklamou.[5][6]

Bavorsko[editovat | editovat zdroj]

V Bavorsku, které mělo ještě do poloviny 20. let svůj vlastní poštovní systém, byly od května 1919 vydávány známky Germania s přetiskem „Freistaat Bayern“ v hodnotách 2½, 3, 5, 7½, 10, 15, 20, 25, 35, 40, 75 a 80 feniků (Mi. č. 136 až 147).

Služební známky[editovat | editovat zdroj]

Oficiální známky vydané v Prusku v roce 1903 a v Badenu v roce 1905 byly použity ke stanovení skutečných hodnot poštovného pro oficiální zásilky v rámci obou zemí, aby bylo možné znovu stanovit paušální částku, která se má platit Reichspost .

Pro návrh známky byl použit známkový rám ze série definitivních známek Germania.

Pruská emise měla v rámečku známky nápis Frei durch Ablösung č. 21 . Osm známek platilo pouze v roce 1903.

  • 2 Pfg; Michel č.: 1
    2 Pfg; Michel č.: 1
  • 3 Pfg; Michel č.: 2
    3 Pfg; Michel č.: 2
  • 5 Pfg; Michel č.: 3
    5 Pfg; Michel č.: 3
  • 10 Pfg; Michel č.: 4
    10 Pfg; Michel č.: 4
  • 20 Pfg; Michel č.: 5
    20 Pfg; Michel č.: 5
  • 25 Pfg; Michel č.: 6
    25 Pfg; Michel č.: 6
  • 40 Pfg; Michel č.: 7
    40 Pfg; Michel č.: 7
  • 50 Pfg; Michel č.: 8
    50 Pfg; Michel č.: 8

V bádenském vydání bylo v rámečku známky napsáno šikmo Frei durch Ablösung Nr. 16 . Těchto šest známel platilo pouze v roce 1905.

  • 2 Pfg; Michel č.: 9
    2 Pfg; Michel č.: 9
  • 3 Pfg; Michel č.: 10
    3 Pfg; Michel č.: 10
  • 5 Pfg; Michel č.: 11
    5 Pfg; Michel č.: 11
  • 10 Pfg; Michel č.: 12
    10 Pfg; Michel č.: 12
  • 20 Pfg; Michel č.: 13
    20 Pfg; Michel č.: 13
  • 25 Pfg; Michel č.: 14
    25 Pfg; Michel č.: 14

Další využití na německých zahraničních poštách, na okupovaných územích atp.[editovat | editovat zdroj]

Německé zahraniční pošty[editovat | editovat zdroj]

Série Germania se objevila s přetisky, částečně ručními razítky (Čína), většinou však knihtiskem,[7]: „Deutsche Post in ...“

  • …Čína, od 24. listopadu 1900
    …Čína, od 24. listopadu 1900
  • …Maroko, od 1. října 1900
    …Maroko, od 1. října 1900
  • …Turecko, od 10. října 1900
    …Turecko, od 10. října 1900
  • …Turecko (1908)
    …Turecko (1908)

V německých koloniích se místo značek Germania používaly známky s motivem Císařských lodí .

Německé okupační oblasti první světové války[editovat | editovat zdroj]

  • Landespost v Belgii (pro generální vládu Belgie), od 1. října 1914
    Landespost v Belgii (pro generální vládu Belgie), od 1. října 1914
  • Deutsche Post v Polsku (zde ruské Polsko), od 12. května 1915
    Deutsche Post v Polsku (zde ruské Polsko), od 12. května 1915
  • Deutsche Post v Polsku (zde Varšava), od 1.8.1916
    Deutsche Post v Polsku (zde Varšava), od 1.8.1916
  • Německá vojenská správa v Rumunsku, od 1. června 1917
    Německá vojenská správa v Rumunsku, od 1. června 1917
  • Rámový přetisk Bukurešti: „Gültig 9. Armee“, z 10. března 1918
    Rámový přetisk Bukurešti: „Gültig 9. Armee“, z 10. března 1918
  • Etappengebiet West (okupované oblasti v severovýchodní Francii), od 1. prosince 1916
    Etappengebiet West (okupované oblasti v severovýchodní Francii), od 1. prosince 1916
  • Nejvyšší velitel poštovní oblasti Východ (Ober Ost), od 15. ledna 1916
    Nejvyšší velitel poštovní oblasti Východ (Ober Ost), od 15. ledna 1916
  • Pohlednice z Libau do Berlína ze 4. prosince 1917.
    Pohlednice z Libau do Berlína ze 4. prosince 1917.

Německé volební oblasti a následné využití[editovat | editovat zdroj]

  • Libau (Liepaja). Ve městě, které bylo od 2. ledna 1919 pod správou samostatného Lotyšska, byl poštovní provoz zpočátku v režii armády, která stávající známky Germania v malých nákladech opatřila šikmým fialovomodrým nebo červeným ručním razítkem „LIBAU“. Platily do 11. ledna.[8][9]
  • Horní Slezsko (vydání francouzského okupačního úřadu 'Commission Interalliée de Gouvernement et de Plébiscite de Haute-Silésie, tzv. nouzové vydání Oppeln) z února 1920, s přetiskem ručního razítka „CIHS“ v mostě na kruhu [10][11]
  • Marienwerder, s třířádkovým otiskem „Commission Interalliée Marienwerder“, částečně s otiskem nové hodnoty. Pokud jde o otisky vyrobené místní tiskárnou, existuje nespočet variant.[12]
  • Olsztyn, s černým třířádkovým otiskem „PLÉBISCITE OLSZTYN ALLENSTEIN“ (od 3. dubna 1920) popř. přetisk ve svislém oválu (z května 1920)
  • Oblast Sárska, nejprve přetisk „Sarre“, později „SAARGEBIET“, částečně ozdobným písmem s novým erbem Saar
  • Memel region (mandát Ligy národů)
  • Gdaňsk (Svobodné město). Pro Gdaňsk byly první přetisky vyrobeny Reichsdruckerei Berlin, později (od 10. srpna 1920) v tiskárnách Julia Sauera v Gdaňsku. Pozoruhodný je velký počet různých, většinou barevných provedení potisků.
  • Polsko (přeškrtnutý přetisk Gen.-Gouv. Warschau a další přetisk Poczta Polska, částečně s dalším cenným přetiskem, Michel no. 6-16[13], další polská místní vydání s místními přetisky v Alexandrowo, Baranów, Błonie, Brzeziny, Ciechocinek, Grodzisk, Izbica, Kalisz, Łęczyca, Łowicz, Łuków, Ostrolęka, Ostrów, Ozorków, Plońsk, Poddębice, Pultusk, Sieradz, Skiernewice, Włocławek [14] a Zduńska Wola.
  • Nouzové vydání Libau, 25 Pf., typ II a, leden 1919
    Nouzové vydání Libau, 25 Pf., typ II a, leden 1919
  • Marienwerder (Západní Prusko) z 27. března 1920
    Marienwerder (Západní Prusko) z 27. března 1920
  • Olsztyn (Východní Prusko) od 3. dubna 1920
    Olsztyn (Východní Prusko) od 3. dubna 1920
  • Olsztyn (ovál)
    Olsztyn (ovál)
  • Memel Region (Klaipėda) (později litevský) od 1. srpna 1920
    Memel Region (Klaipėda) (později litevský) od 1. srpna 1920
  • Oblast Sárska (1920–1935) od 30. ledna 1920
    Oblast Sárska (1920–1935) od 30. ledna 1920
  • Oblast Sárska
    Oblast Sárska
  • Gdaňsk, od 14. června 1920
    Gdaňsk, od 14. června 1920
  • Gdaňsk
    Gdaňsk
  • Gdaňsk, letecká známka 1920
    Gdaňsk, letecká známka 1920
  • Polsko
    Polsko
  • Polsko (první dočasné vydání v Poznani)
    Polsko (první dočasné vydání v Poznani)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Katalog Michel
    • Deutschland-Spezial
    • Briefe-Katalog Deutschland
    • Ganzsachen-Katalog Deutschland
  • Příručka Germania-Marken, kterou sestavil a vydal Arbeitsgemeinschaft Germania-Marken e. V. im BDPh e. V., volný list, 1988 a násl. (nedokončeno)
  • Hans Friedrich: Die Germania-Marken des Deutschen Reiches – Eine Studie über den Aufbau einer Spezialsammlung der Germania-Marken im Reichsgebiet: Philatelie und Postgeschichte, Bonn-Bad Godesberg, č. 29; 1974

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germania (Briefmarke) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Michel Ganzsachen-Katalog 1999, S. 121.
  2. ↑ Siehe z. B. Michel-Katalog Europa-Ost, Einführung S. 11.
  3. ↑ Handbuch Germania-Marken, Register 26, Seiten 010.950.01-010.950.04, Verfasser: Dr. T. Reimer und M. Althen, mit Nachtrag.
  4. ↑ Zu Nr. 157 G. Zenker in INFLA-Berichte 147/1989 S. 33, auch in Germania-Handbuch Register 18 S. 010.012.24.100a-101.
  5. ↑ Gerald Schwarz: Germania-Markenheftchen des Deutschen Reiches (1997), in: Handbuch Germania-Marken, Register 19, Seiten 010.050.01 bis 010.05095.
  6. ↑ F. Mörbel: Die Germania-Markenheftchen und ihrer Bögen, Bundesarbeitsgemeinschaft Rollenmarken, Markenheftchen, Automatenmarken im BdPh 2010.
  7. ↑ Handbuch Germania-Marken Register 7, Seite 010.001.01
  8. ↑ Michel-Deutschland-Spezial-Katalog 1983/84, S. 981 f.
  9. ↑ Abbildung einer für Libau ausgegebenen Überdruckmarke.
  10. ↑ Gunnar Gruber: Die Oppelner Notausgaben, BPP-Schriftenreihe Bd. 5, 2. Auflage, Radolfzell 2013.
  11. ↑ Abbildung von Marken der „Oppelner Notausgabe“ Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine..
  12. ↑ Eingehende Untersuchung der Aufdrucktypen von Walter Bauer (1995) im Handbuch Germania-Marken Register 35, Seiten 042.900.01 bis 042.900.205.
  13. ↑ Stefan Petriuk: 1. Aushilfsausgabe für Posen vom 5. August 1919, in: Rundschreiben 151 der Arbeitsgemeinschaft Deutsche Ostgebiete, Seite 1/2 (September 1996).
  14. ↑ Website mit Wiedergabe einer Lokalausgabe der Stadt, wahrscheinlich Nachdruck.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Germania_(poštovní_známky)&oldid=23662159“