Georgios Kountouriotis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georgios Kountouriotis
Georgios Kountouriotis od Dionysia Tsokose
Georgios Kountouriotis od Dionysia Tsokose
Předseda výkonné provizorní administrativy Řecka
Ve funkci:
6. ledna 1824 – 12. dubna 1826
PředchůdcePetros Mauromichalis
NástupceAndreas Zaimis
Předseda vlády Řecka
Ve funkci:
4. března 1848 – 15. října 1848
PanovníkOta I. Řecký
PředchůdceKitsos Tzavelas
NástupceKonstantinos Kanaris
Stranická příslušnost
ČlenstvíFrancouzská strana
Vojenská služba
SlužbaHelénská republikaHelénská republika Helénská republika
Složka Řecké námořnictvo
Bitvy/válkyŘecká osvobozenecká válka

Narození1782
Hydra
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Úmrtí13. března 1858 (ve věku 75–76 let)
Athény, ŘeckoŘecko Řecko
RodičeAndreas - Anagnostis Kountouriotis
DětiAndreas Kountouriotis
Theodoros Kountouriotis
Maria Kountouriotis
Kaliopi Kountouriotis
PříbuzníLazaros Kountouriotis (sourozenec)
Georgios A. Kountouriotis (vnuk)
Profesepolitik a rejdař
PodpisGeorgios Kountouriotis, podpis
CommonsGeorgios Koundouriotis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgios Kountouriotis (řecky Γεώργιος Κουντουριώτης, albánský idiom Hydry Γιώργ Κουντουριότι;[1] 1782 Hydra13. března 1858 Athény) byl řecký rejdař a politik, který od března do října roku 1848 zastával funkci předsedy vlády.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1782 na saronském ostrově Hydra do arvanitské rodiny.[2] Tato rodina, zřejmě nejbohatší v nezávislém Řecku, pocházela od mladšího syna albánského rolníka. Ten se na ostrově usadil jako lodník poté, co Benátčané opustili Peloponés (1715), avšak ještě předtím, než ostrov získal svou stálou kolonii.[3] Rodina hojně používala rodný arvanitský dialekt Hydry. Tento dialekt je doložen ve dvou dopisech Georgiosovy soukromé korespondence s Ioannisem Orlandosem, psaných řeckou abecedou,[4] v souladu s praxí pisatelů arvanitiky v době řecké války za nezávislost.[5] Řecky mluvil s obtížemi.[6] Jeho bratrem byl Lazaros Kountouriotis, další rejdař z dob řecké války za nezávislost.

Když vypukla válka za nezávislost, spolu se zbytkem rodiny podpořil úsilí velkorysými dary i svými loděmi. Často se dostával do sporů s ostatními hydriotskými námořními kapitány, ale nakonec se stal nejbohatším z nich. Stal se členem výkonného výboru řecké revoluce a v letech 1823–1826, v rozhodujícím období obléhání Missolonghi, zastával funkci jeho předsedy.

Poté, co Řecko získalo nezávislost, se stal členem kabinetu Ioannise Kapodistriase, prvního guvernéra Řecka. Byl polonezávislým stoupencem Francouzské strany, především kvůli svým antipatiím k Ruské straně a svým hydriotským kolegům z Anglické strany. V období vzestupu Francouzské strany za vlády krále Oty zastával funkci předsedy vlády.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel dne 13. března 1858 v Athénách.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Byl dědečkem Pavlose Kountouriotise, který bojoval v první balkánské válce a později sloužil jako první prezident (1924–1926) Druhé Helénské republiky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgios Kountouriotis na anglické Wikipedii.

  1. JOCHALAS, Titos. Lettere di contenuto velenoso inviate da Londra al Primo Ministro greco scritte nel dialetto albanese di Idra (1824). Shejzat. 2020, s. 70–1, 77, 78. .
  2. TRUDGILL, Peter. Sociolinguistic Variation and Change. [s.l.]: Edinburgh University Press 212 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7486-1515-5. (anglicky) 
  3. PETROPULOS, J.A. Politics and Statecraft in the Kingdom of Greece, 1833-1843. [s.l.]: Princeton University Press, 2015. S. 70. 
  4. Revista Shejzat - Pleiades, viti V, 2020, numrat 3 - 4 [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Arvanitika: The Long Hellenic Centuries of an Albanian Variety. International Journal of the Sociology of Language. 1998-01-01, roč. 1998, čís. 134, s. 39–68. Dostupné online [cit. 2024-03-08]. ISSN 1613-3668. DOI 10.1515/ijsl.1998.134.39. (anglicky) 
  6. WOODHOUSE, Christopher Montague. A Short History of Modern Greece. [s.l.]: Praeger 336 s. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]