George Ward Hunt
| George Ward Hunt | |
|---|---|
 | |
| Ministr financí Spojeného království | |
| Ve funkci: 29. února 1868 – 1. prosince 1868 | |
| Předchůdce | Benjamin Disraeli |
| Nástupce | Robert Lowe |
| První lord admirality | |
| Ve funkci: 4. března 1874 – 29. července 1877 | |
| Předchůdce | George Joachim Goschen |
| Nástupce | William Henry Smith |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Konzervativní strana |
| Narození | 30. července 1825 Berkshire |
| Úmrtí | 29. července 1877 (ve věku 51 let) Bad Homburg vor der Höhe |
| Choť | Alice Eden (od 1857) |
| Rodiče | George Hunt a Emma Gardiner |
| Děti | George Eden Hunt Emma Hunt Alice Margaret Hunt Gertrude Sophia Hunt Constance Hunt Walter Robert Hunt Thomas Hunt Mary Caroline Hunt John Frederick Hunt Edward Hunt |
| Příbuzní | Muriel Ward Hunt[1], Olive Margaret Ward Hunt[1], George Ward Hunt[1] a Wilfrid Ward Hunt[1] (vnoučata) |
| Alma mater | Christ Church Etonská kolej |
| Profese | politik |
| Commons | George Ward Hunt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Ward Hunt (30. července 1825, Buckhurst, Anglie – 29. července 1877, Bad Homburg, Německo) byl britský politik, dlouholetý poslanec Dolní sněmovny za Konzervativní stranu. Byl britským ministrem financí (1868) a v letech 1874–1877 zastával funkci ministra námořnictva.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starobylé parlamentní rodiny, byl synem reverenda Roberta Hunta (1785–1853). V roce 1851 absolvoval univerzitu v Oxfordu a začal pracovat jako právník. V letech 1857–1877 byl poslancem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu (v předchozích volbách v 50. letech dvakrát neuspěl). Na půdě parlamentu vynikl jako řečník a iniciátor reformních návrhů[2]. V poslední Derbyho vládě zastával nižší post finančního tajemníka státního pokladu (1866–1868), v první Disraeliho vládě se stal kancléřem pokladu (ministr financí; 1868), v roce 1868 se zároveň stal členem Tajné rady. V druhé Disraeliho vládě zastával funkci prvního lorda admirality (ministr námořnictva; 1874–1877). Poslední léta života ve vysokém státním úřadu ale nezvládal kvůli zdravotnímu stavu. Kvůli dně trpěl silnou obezitou a v této souvislosti se uvádí perlička o nutnosti vyříznutí dodnes existujícího půlkruhu v čele stolu jednacího sálu admirality. Mimo jiné byl smírčím soudcem a zástupcem místodržitele v hrabství Shropshire.
Zemřel 29. července 1877 ve věku 52 let v německých lázních Bad Homburg v Hesensku. Jeho manželkou byla Alice Eden (1836–1894), dcera biskupa Roberta Edena. Měli spolu deset dětí, z nich vynikl syn Sir Allen Thomas Hunt (1866–1943), který sloužil u námořnictva a dosáhl hodnosti admirála.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Ward Hunt na Wikimedia Commons - George Ward Hunt na webu The Victorian Commons dostupné online
- Životopis G. W. Hunta na webu Royal Navy dostupné online
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 11.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 891 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Rodina G. W. Hunta na webu thepeerage dostupné online
- Britští politici
- Britští právníci
- Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království
- Ministři financí Spojeného království
- První lordi admirality
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Viktoriánské období
- Narození 30. července
- Narození v roce 1825
- Narození v Berkshiru
- Úmrtí 29. července
- Úmrtí v roce 1877
- Úmrtí v Bad Homburg vor der Höhe