Garigliano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Garigliano
Základní informace
Délka toku38 km
Plocha povodí5 020 km²
Pramen
Ústí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Garigliano je řeka v Itálii, tvořící přirozenou hranici Kampánie a Lazia.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vzniká soutokem řek Liri a Gari u vesnice Giunture a vlévá se do Tyrhénského moře nedaleko Gaety. Pod svým názvem měří 38 km, vzdálenost od pramene Liri po ústí do moře dosahuje 158 km. Plocha povodí je 5 020 km² a průměrný roční průtok činí 120 m³/s.[1] Vodní režim závisí na srážkách, řeka se využívá k zavlažování a její povodí je obilnářskou oblastí. Region podél řeky se nazývá Terra di Lavoro podle latinského kmene Leborini. Ústí řeky je pro své přírodní bohatství evropsky významnou lokalitou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staří Římané řeku nazývali Verde podle její zelené vody. Ve středověku se na Gariglianu nacházela jižní hranice Papežského státu.

V roce 915 se konala bitva na Garaglianu, v níž křesťanské jednotky vedené papežem Janem X. zvítězily nad Saracény z Minturna.

K dalšímu významnému střetnutí zde došlo v prosinci 1503, kdy Španělé porazili Francouze a jejich spojence Ludvíka II. ze Saluzza a ovládli tak Neapolské království. V bitvě zahynul Petr Medicejský.

Za druhé světové války tvořila řeka součást Gustavovy linie na obranu Říma, která byla prolomena v bitvě o Monte Cassino za pomoci Svobodných Francouzů. Na paměť této události byl v roce 1966 pojmenován pařížský most Pont du Garigliano.[2]

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Podél Garigliana vede státní silnice SS 430. Technickou památkou je most Real Ferdinando z roku 1832, který projektoval Luigi Giura. K významným turistickým destinacím v oblasti patří lázně Suio a Baia Domizia. Podle řeky byla pojmenována Jaderná elektrárna Garigliano v Sessa Aurunca, uvedená do provozu v roce 1964 a uzavřená v roce 1982.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Naples Life, Death & Miracles Dostupné online
  2. Planète TP Dostupné online Archivováno 16. 1. 2020 na Wayback Machine.
  3. CDSC Onlus Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]