Gábor Baross
| Gábor Baross | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Gábor Baross János Jusztin |
| Jiná jména | Gábor Baross de Bellus, Gabriel Baroš |
| Narození | 6. července 1848 Pružina |
| Úmrtí | 8. května 1892 Budapešť |
| Příčina úmrtí | zimnice |
| Místo pohřbení | Mauzoleum Gábora Barosse v Iľavě, Klobušicích |
| Povolání | ministr uherské vlády, poslanec uherského parlamentu |
| Ocenění | čestný občan Győru (1886) čestný občan Budapešti (1891) Řád železné koruny |
| Politická strana | Liberální strana (Uhersko) |
| Choť | Katarína Pongráczová |
| Příbuzní | Justín Baross, trenčínský podžupan, poslanec uherského sněmu (bratr) |
| Funkce | poslanec maďarského Národního shromáždění (1875–1883) secretary of state (Ministry of Public Works and Transport; 1883–1886) poslanec maďarského Národního shromáždění (1883–1884) poslanec maďarského Národního shromáždění (1884–1892) Minister of Public Works and Transport of Hungary (1886–1889) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gábor Baross, celým jménem Gábor Baross János Jusztin, také Gábor Baross de Bellus[1] nebo Gabriel Baroš[2] (6. července 1848 Pružina – 8. května 1892 Budapešť).[3] byl uherský politik, zakladatel moderního uherského obchodu a dopravy. Vynikající ekonomický a dopravní politik doby dualismu. Jeho otcem byl Antal Baross (1819–1894) z Beluše (maďarsky Bellus), okresní soudce, a matkou Mária Teodóra Pongráczová (1825–1916).[3] [4] Středoškolské vzdělání absolvoval na benediktinském gymnáziu v Levicích a Ostřihomi (1861–1865). Po univerzitních letech v Pešti byl župním úředníkem v Trenčíně. V roce 1875 byl jako zástupce okresu Púchov poslancem liberálního parlamentu, od roku 1883 státním tajemníkem pro dopravu, v letech 1886 až 1889 ministrem veřejných prací a dopravy a poté až do své smrti ministrem obchodu. Pro své úspěchy v rozvoji železničního podnikání byl nazýván „ministrem železa“. Za jeho působení byly postaveny mosty přes Dunaj a Tisu. V roce 1875 se stal poslancem uherského parlamentu.
Zavedl epochální reformy ve všech odvětvích jemu svěřených ministerstev, včetně pošt, telegrafů. Významnou měrou přispěl k regulaci Dunaje a k výstavbě průplavů u Železných vrat. Právě při prohlídce tohoto díla tam v březnu 1892 dostal zimnici, na kterou 8. května zemřel. Den jeho pohřbu byl dnem národního smutku. Pohřben je v Mauzoleu Gábora Barosse v Iľavě, Klobušicích.[5]
V Budapešti jej dnes připomíná náměstí (maďarsky tér) pojmenované na jeho počest Baross tér v přední části budapešťského nádraží Keleti. Jeho velká bronzová socha tam byla obnovena 6. prosince 2013 po několika letech velkých prací na nové lince 4 budapešťského metra. V Čatě je po něm pojmenována základní škola.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gábor Baross na anglické Wikipedii, Gábor Baross na německé Wikipedii a Baross Gábor (politikus) na maďarské Wikipedii.
- ↑ SZLUHA, Márton. Árva Trencsén Zólyom : Vármegye nemes családjai. Budapest: Heraldika Kiadó ISBN 963-9204-45-5, ISBN 978-963-9204-45-4. OCLC 191792823 S. 186.
- ↑ Mesto Ilava: Gábor Baross. www.ilava.sk [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Baross Gábor. opac-nevter.pim.hu [online]. Petőfi Irodalmi Múzeum [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Gábor Baross | Rodina/Család. baross.wbl.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Mauzóleum Gábora Barossa v Klobušiciach. vypadni.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-18. (slovensky)
- ↑ Obec Čata | Oficiálne stránky obce | Školstvo. www.obeccata.sk [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gábor Baross na Wikimedia Commons - Gábor Baross [online]. Město Ilava [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
