Fredegunda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fredegundin náhrobek (Saint-Denis)
Příbuzenstvo
manžel Chilperich I.
dcera Rigonthe
syn Clodebert
syn Samson
syn Dagobert
syn Theoderic
syn Chlotar II.

Fredegunda, latinsky Fredegundis, francouzsky Frédégonde ( † 597), byla franckou královnou, třetí ženou franckého krále Neustrie Chilpericha I.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původně byla pouze služebnou, ale podařilo se jí získat přízeň krále Chilpericha natolik, že se stala nejdříve milenkou a později také královnou. Král pod vlivem své milenky zapudil svou první manželku Audoveru a hledal novou partnerku, která měla mít původ vhodný pro krále Neustrie. Vybral si svou švagrovou Galswinthu, sestru Brunhildy (ta se provdala za Chilperichova bratra Sigiberta I.) a slíbil svému budoucímu tchánovi vizigótskému králi Athanagildovi, že zapudí všechny své konkubíny.

Fredegunda se nechtěla jen tak vzdát svého postavení. Galswintha si brzy po příjezdu stěžovala na Fredegundino chování, chtěla se raději vzdát svého věna a vrátit se zpět domů. To se jí už nepodařilo – byla nalezena zardoušená. Král údajně pověřil sluhu, aby Galswinthu zabil. Poté se Chilperich oženil s Fredegundou a Brunhilda vyhlásila „válku dvou královen“, která trvala třicet let.[1]

V následném bratrském konfliktu vyvolaném vraždou Galswinthy získal převahu Sigibert. Následovalo usmíření a poté další válka. Sigibert byl ve Vitry zvolen králem sjednoceného království.

Když pak přišel na dvůr, jehož jméno je Vitry, shromáždilo se okolo něj všechno vojsko, vyzdvihlo jej na štítě a ustanovilo jej za svého krále. Tu však pod záminkou, jako by chtěli něco navrhnout, se k němu protlačili dva královnou Fredegundou svedení sluhové a velkými, jedem napuštěnými noži, kterým se lidově říka scramasaxy, mu poranili oba boky. Sigibert vykřikl, zhroutil se a zakrátko vydechl naposledy.
— Řehoř z Toursu[2]

Po smrti svého manžela Chilpericha († 584), z níž je také podezřelá, se stala Fredegunda regentkou za nezletilého syna Chlothara, kterému v době otcovy smrti byly pouhé čtyři měsíce. Regentství si užívala třináct let.

Byla pohřbena v pařížském klášteře Saint-Germain-des-Prés, její náhrobek v podobě mozaiky z mramoru a mědi je od roku 1816 umístěn v Saint-Denis.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Fredegund ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAUROIS, André. Dějiny Francie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1994. ISBN 80-7106-098-4. S. 24.  
  2. KOVAŘÍK, Jiří. Válka královen. Brno : Bastei Moba, 2007. ISBN 978-80-243-2890-4.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Řehoř z Tours, O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků: dějiny v deseti knihách. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-597-5
  • Helmut Werner, Tyranky - Ukrutnice ve světových dějinách Pavel Dobrovský - BETA, 2005. ISBN 80-7306-252-6