Brunhilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Středověká miniatura Brunhildiny popravy

Brunhilda nebo Brunichilda (asi 550613) byla franskou královnou.

Jejím otcem byl vizigótský král Athanagild. V roce 566 nebo 567 se stala manželkou Sigiberta I., který byl králem Austrasie. Tímto sňatkem, ale byly vyvolány veliké krvavé boje. Sigibertův bratr Chilperich I. totiž zavraždil sestru Brunhildy Galswinthu. Brunhilda žádala krevní mstu. V krvavé bratrovražedné válce získal převahu Sigibert. K rozhodujícímu měření sil však nedošlo, protože Chilperichovi se podařilo bratra přesvědčit, že by tím oba zničili své říše.

Konflikt se však rozhořel znovu a Sigibert měl nejlepší vyhlídky na sjednocení obou království pod svým vedením, neboť ho i Chilperichem ovládaní Frankové provolali králem. Ve Vitry, kde se shromáždilo celé franské vojsko, byl Sigibert zavražděn. Chilperichovým stoupencům, které pověřila provedením vražedného útoku jeho manželka, franská královna Fredegunda, se podařilo pod záminkou, že přinášejí důležitou zprávu, proniknout až k Sigibertovi a vrazit mu do těla dýku potřenou jedem (rok 575).

Když pak přišel na dvůr, jehož jméno je Vitry, shromáždilo se okolo něj všechno vojsko, vyzdvihlo jej na štítě a ustanovilo jej za svého krále. Tu však pod záminkou, jako by chtěli něco navrhnout, se k němu protlačili dva královnou Fredegundou svedení sluhové a velkými, jedem napuštěnými noži, kterým se lidově říka scramasaxy, mu poranili oba boky. Sigibert vykřikl, zhroutil se a zakrátko vydechl naposledy.
— Řehoř z Tours[1]

Brunhilda se potom stala manželkou Chilperichova syna Merovecha. S tímto sňatkem Chilperich nesouhlasil a žádal syna, aby se s vdovou po svém strýci rozvedl. Merovech žádost svého otce odmítl a byl uvězněn v klášteře v Le Mans. Odtud se mu podařilo uprchnout. Královým důvěrníkům se ho podařilo vlákat do pasti a on aby nepadl do rukou blížícího se otce, nechal se vlastním sluhou proklát mečem.

Avšak Merovech, kterého zadržovali v jekémsi malém domku, dostal strach, že by jej jako oběť msty nepřátel čekaly strašné tresty, a proto povolal k sobě důvěrníka Gailena a řekl: "Byli jsme až dosud jediná duše a jediná mysl. Chci proto, abys nedovolil, abych padl do rukou nepřátel! Vezmi meč a probodni mne!" A Gailen neváhal a probodl jej nožem.
— [1]

Vznikla však pověst, že byl zavražděn na Fredegundin rozkaz. Fredegunda se také několikrát neúspěšně pokusila pomocí najatých vrahů Brunhildu odstranit. Když Fredegunda zemřela, Brunhilda získala vládu jak v Austrasii, tak v celé Franské říši jako regentka za svého syna Childeberta II. (571596) a také za své vnuky. Dostala se však do sporů s Chlotharem II., synem Chilpericha a Fredegundy. Chlothar jí nakonec nechal zajmout, obvinil ji ze smrti deseti franských králů[1] a roku 613 ji dal usmrtit.

Pak ji dal přivázat za vlasy, jednu ruku a jednu nohu k ohonu mimořádně divokého koně, a její údy byly roztrhány údery kopyt a divokostí koňského běhu.
— [1]

Po vítězství nad královnou tak sjednotil celou Franskou říši. Za Brunhildiny regentské vlády se posílila moc majordomů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KOVAŘÍK, Jiří. Válka královen. Brno : Bastei Moba, 2007. ISBN 978-80-243-2890-4.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Řehoř z Tours, O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků: dějiny v deseti knihách. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-597-5
  • Helmut Werner, Tyranky a ukrutnice ve světových dějinách Pavel Dobrovský - BETA, 2005. ISBN 80-7306-252-6
  • Kolektiv autorů, Universum - encyklopedie pro 21. století, Praha 2006.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Brunehilde ve Wikimedia Commons