Athanagild

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Athanagild nebo Atanagildo (* 520-525 - † 567) byl vizigótským králem. Vládl v Hispánii (Pyrenejský poloostrov) od roku 555 do roku 567.

Život[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
manželka Goiswintha
dcera Galswintha
dcera Brunhilda

Roku 551 vypukla v Katalánsku proti „zpustlému“ vizigótskému králi Agilovi otevřená revolta pod vedením představitele šlechty Athanagilda. Občanská válka přinesla do země chaos a jedna z bojujících stran – údaje se různí – požádala o pomoc východořímského císaře Justiniana I.

Císař vyslal z Konstantinopole do jižní Hispánie (dnešní Andalusie) malou armádu, kterou vedl Liberius, aby zabrala tamější území. Přestože síly byzantské armády čítaly pouze asi 2000 mužů, dosáhla pod Liberiovým vedením velkých úspěchů a poddalo se jí mnoho měst. V průběhu bojů se Athanagild dohodl s císařem a s byzantskou pomocí, včetně flotily hlídkující u pobřeží, roku 554 u Sevilly porazil a zahnal na útěk Agilu. Poražený Agila se uchýlil do Leridy, kde byl zavražděn vlastními lidmi a vlády se ujal Athanagild (rok 555).

Přístavy a opevněná města na pobřeží, které drželi Byzantinci jménem Athanagilda, se nevrátily pod jeho pravomoc a zůstaly pod nadvládou východořímské říše. Athanagildovi se podařilo získat zpět několik měst ale následně byl nucen postoupit území na jihovýchodě Pyrenejského poloostrova, tzn. atlantské a středomořské pobřeží od Alicante a Baleár až k Algarve a dále pak hispánské vnitrozemí až po řeku Guadalquivir. Pod nadvládou východořímské říše se tak ocitla celá někdejší Hispania Baetica (dnešní Andalusie) a zcela určitě města Cartagena, Málaga, Cádiz a s vysokou pravděpodobností i Córdoba. Zbytek vizigótské říše se utápěl v chaosu, centrální vláda upadala a moc v regionech přešla na dominantní jedince či skupiny.

Athanagild se pak snažil ovládnout své byzantské „spojence“ z Ibérie, ale nebyl úspěšný. Pokusil se zajistit, aby východořímská enkláva na jihu země alespoň spadala pod jeho správu, nicméně toto území zůstalo v rukou Byzantinců ještě dalších 70 let. Existuje jen málo informací o této „prodloužené ruce“ východořímské moci, která je přehlížena i Justinianovými historiky Prokopiem a Agathiem.

Přestože po dobu celé své vlády musel Athanagild bojovat s Byzantinci, Franky, Svéby a byl napadán Basky v Pyrenejích, podařilo se mu království vnitřně posílit. Byl umírněný ke katolíkům, které jeho ariánští předchůdci utlačovali. Když svébský král Miro II. konvertoval roku 561 na katolickou víru, ocitli se Athanagild a visigótská šlechta kvůli svému ariánství v mezinárodní izolaci.

Athanagildův dvůr, který založil ve městě Toledu, byl proslulý svou nádherou.

Jeho manželkou byla královna Goiswintha, která mu porodila dvě dcery Galswinthu a Brunhildu. Galswintha byla provdána za franského krále Neustrie Chilpericha I. a Brunhilda za franského krále Austrasie Sigiberta I..

Athanagild zemřel pokojně ve svém loži, což je skutečnost, na kterou jeho kronikář neopomněl upozornit.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Řehoř z Tours, O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků: dějiny v deseti knihách. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-597-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Athanagild na anglické Wikipedii.

Vizigótští králové
Předchůdce:
Agila
555567
Athanagild
Nástupce:
Liuva I. a Leovigild