František Wolff
| František Wolff | |
|---|---|
| Narození | 1. prosince 1728 Praha |
| Úmrtí | 17. ledna 1781 (ve věku 52 let) Praha |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Wolff (1. prosince 1728 Praha – 17. ledna 1781 Praha) byl český jezuita.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze 1. prosince 1728. Do jezuitského řádu byl přijat 14. října 1743. Šestnáct let přednášel filozofii a teologii v Olomouci. Byl autorem komentáře k Písmu svatému. Po zrušení řádu roku 1773 nedoufal v další uplatnění na univerzitní půdě a žádal o faru. V roce 1774 sice odešel do svého rodiště – Prahy, kde byl pouze zpovědníkem, ale později se mu dostalo satisfakce: v roce 1782 je uváděn jako rada brněnského biskupa.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Tisky[editovat | editovat zdroj]
- Abhandlungen von den Grundsätzen der Wahrheit. 1760.
- Commentarium in Sacram Scripturam. Olomucii, 1767.
Rukopisy[editovat | editovat zdroj]
- Exercitationes Scholasticae Ex Institutionibus Philosophicis R. P. Casp. Sagner S. J. desumptae Adjectis, ubi visum e, nonullis notis & Declarationibus dictatae A R. P. Francisco Wolff Societatis Jesu Philos. Profes. Reg. Publ. Ord. et Exam. In Universitate Olomucensi S. J. 1760. Tři svazky uložené v MZK pod signaturou RKP-0048.014.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Šotola, Jaroslav: Zrušení jezuitského řádu a olomoucká univerzita. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Historica. 31 (2002), [vyd. 2003], s. 171. Dokument PDF Archivováno 27. 10. 2005 na Wayback Machine.
- ↑ Cvičení ze scholastiky, které F. Wolff sestavil na základě filozofického díla pražského profesora, rovněž jezuity, Kašpara Sagnera (Institutiones philosophicae ... Pragae, 1758). Kašpar Sagner se narodil 9. května 1720 ve Slezské Středě (pol. Środa Śląska, něm. Neumarkt), byl přijat do řádu 21. října 1737, vyučoval matematiku v Praze a Madridu, a v Praze, kde byl děkanem filozofické fakulty, rovněž kanonické právo. Po r. 1773 stal se vedoucím svatováclavského semínáře. Zemřel 17. ledna 1781.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- F. M. Pelzel: Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte ... aus dem Orden der Jesuiten ... Prag 1786, s. 259.
- Sommervogel: Bibliotheque de la Compagnie de Jésus. Tome VIII., col. 1196.
