Frankenie
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Frankenie Frankenia palmeri
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Frankenie (Frankenia) je jediný rod čeledi frankeniovité (Frankeniaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to slanomilné keře s drobnými tuhými listy, rozšířené roztroušeně po celém světě včetně jižní Evropy.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Frankenie jsou keře a polokeře s nevelkými vstřícnými jednoduchými listy. Listy jsou tuhé, celokrajné, podvinuté, většinou řapíkaté, jen u některých zástupců přisedlé. Řapíky, případně báze protistojných listů jsou spojeny blanitou pochvou. Na stoncích, listech a kališních lístcích jsou solné žlázky. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy.
Květy jsou pravidelné, čtyř- až pětičetné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových vidlanech. Kalich je trubkovitý nebo zvonkovitý. Korunní lístky jsou volné, bílé, růžové nebo růžovofialové. Na bázi korunních lístků je jazykovitý nebo šupinovitý přívěsek. Tyčinek je 3 až 6 (až 8), často jsou oranžovočerveně zbarvené. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů, s jedinou komůrkou. Čnělka je jediná, nitkovitá, se 3 větvemi nebo řidčeji nevětvená. Plodem je lokulicidní tobolka, obklopená vytrvalým kalichem.[1]
-
Frankenia laevis
-
Frankenia salina
-
Frankenia johnstonii
Rozšíření [editovat]
Rod frankenie zahrnuje asi 90 druhů, vyskytujících se roztroušeně na všech kontinentech. V Evropě se ve Středomoří vyskytuje celkem 6 druhů, z toho 3 druhy mají široký areál rozšíření a 3 jsou svým výskytem omezeny na Pyrenejský poloostrov.[2]
Taxonomie [editovat]
Dahlgren i Tachtadžjan řadili čeleď Frankeniaceae do řádu tamaryškotvaré (Tamaricales) v rámci nadřádu Violanae a Cronquist do řádu violkotvaré (Violales), tedy na zcela jiné místo systému než kam je řazena dnes.
Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou skupinou čeleď tamaryškovité (Tamaricaceae).[3]
Ekologické interakce [editovat]
Většina druhů frankenií jsou halofilní rostliny, které se zbavují přebytečné soli pomocí solných žlázek. O způsobu opylování a šíření semen je známo málo.[1]
Význam [editovat]
Frankenia ericifolia byla v Makaronézii používána jako jed na lov ryb. V Chile se z druhu Frankenia salina získávala sůl. Frankenia laevis je občas pěstována jako okrasná rostlina.[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.
