Francesco Graziani
| Francesco Graziani | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Graziani (vlevo) s hráči Torino FC, rok 1976 | |||||||||||||
| Osobní informace | |||||||||||||
| Datum narození | 16. prosince 1952 | ||||||||||||
| Místo narození | Subiaco, Itálie  | ||||||||||||
| Výška | 180 cm | ||||||||||||
| Přezdívka | Ciccio | ||||||||||||
| Klubové informace | |||||||||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||||||||
| Pozice | útočník | ||||||||||||
| Profesionální kluby | |||||||||||||
| |||||||||||||
| Reprezentace | |||||||||||||
| |||||||||||||
| Úspěchy | |||||||||||||
| |||||||||||||
| Další informace | |||||||||||||
| Web | www | ||||||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Francesco Graziani (* 16. prosince 1952, Subiaco) je bývalý italský fotbalový útočník, mistr světa z roku 1982.
Klubová kariéra
S klubem Torino FC se stal italským šampiónem v sezóně 1975/76. O rok později získal s jedenadvaceti brankami titul nejlepšího ligového střelce. Od roku 1983 hrál za AS Roma, kterému pomohl do finále Poháru mistrů evropských zemí 1983/84, kde neproměnil penaltu v penaltovém rozstřelu s Liverpoolem. V letech 1984 a 1986 vyhrál s římským klubem Coppa Italia.
Reprezentační kariéra
Osm let reprezentoval Itálii. Zúčastnil se mistrovství světa ve fotbale 1978, kde Italové obsadili čtvrté místo, domácího mistrovství Evropy ve fotbale 1980, kde byli opět čtvrtí (Graziani vstřelil vyrovnávací gól v zápase o třetí místo s ČSSR) a mistrovství světa ve fotbale 1982, které skončilo překvapivým vítězstvím squadry azzury (Graziani skóroval v zápase s Kamerunem). Celkově zaznamenal 23 reprezentačních branek, což ho řadí do první desítky historického pořadí.[1]
Další osudy
Po skončení aktivní činnosti působil jako trenér v klubech nižších soutěží (týmu Catania Calcio pomohl v roce 2001 k postupu do druhé ligy) a komentátor pro televizi Mediaset, zahrál si několik epizodních filmových rolí.[2] V roce 1994 neúspěšně kandidoval do Senátu za stranu Patto per l'Italia. V červnu 2014 na koupališti v Arezzu zachránil život dítěti, které se dusilo žvýkačkou.[3] Má syna Gabriele Grazianiho (* 1975), který hrál fotbal za Mantova FC.
